význam „koláč", do slezského nářečí německého „böhmische Dalken" a k Polákům (Brücknerovy dołki!). Tak se teprve uzavřel velký kruh, jejž opsal zajímavý kulturní předmět, který se stěhoval nejspíše z Asie do Evropy a zde zase podnikl okružní cestu. Jeho vlastní podstata, z níž se časem lecco ztrácelo, předpokládá primitivní, málo vyvinuté zemědělství, jaké jen příležitostně pěstují kmeny více kočovné, aby si opatřily talkanem potravu na delší cestu (některé kmeny turfcotatar-ské), anebo zemědělství, které prostředky nedostatečnými provozují usedlíci, aby získali v *t оlкъnu snadnou, byť zdlouhavou procedurou příhodný pokrm letní (východní Slované), anebo chudé poměrně a namáhavé zemědělství, jakému se daří ve velehorských krajinách (alpští Němci); stanou-li se životni a i pracovní podmínky příznivější, odstrašuje od původních „dolíků" jejich pracná příprava i nastupují pak způsoby stejně snadné jako rychlé (Češi).

České (v) d o 1 k y jsou tedy jen jedním z mnoha článků kulturně-historického řetězu, v němž jsme poznali na několika místech zřetelné přejímání předmětu a leckde i názvu od národa k národu. Slovem, předmět ten se stěhoval alespoň v dobách, jež můžeme zváti už historickými. Jest však otázka, zdali také mezi třemi nebo jen dvěma viditelnými primárními vý-chodišti, mezi turkotatarštinou (spolu s mongolštinou), íránšti-nou a slovanštinou, respektive mezi turkotatarštinou a pra-indoevropštinou máme uznati přejímání téhož předmětu, sdělování jeho od čeledi k čeledi, či zdali tu nejde spíše o pradávný společný základ, o pospolné bytování v některém území asijském Turků a Mongolů s jedné a potomních Indoevropanů s druhé strany. Alespoň jazykové poměry nasvědčují spíše této druhé eventualitě.

Jazykově totiž jak turkotatarské talkan atp., tak slovanské * t o l k ъ n ó a nejspíše též íránské * tarχana jsou po stránce kořenné tak pevně vtmeleny do celkové soustavy svých idiomů,17) že o nějakém zřejmém přejetí nelze tu mluvit. Proto

17) Turkotatarské útvary jsou utvořeny ze základu t a l-, podle Vám-béryho s významem „nahý, oproštěný", a jsou příbuzné se základem 1 o u p i t". Talk i- nebo t a 1 g i- znamená v mongolštině „vydělávati kůži", tal-a-, podle Radiová s významem „rozrývat, ničit, hrýzt i, loupat, talky je zvláštní nástroj k tomu vydělávání, ale také „Hanfbrecher" a zvláštní přístroj k hnětení těsta určeného na macesy židovské, tedy věc a název, který židé — a to jejich sekta karaimska — převzali od Tatarů, dokud ještě žili na Krymu, nežli se totiž přestěhovali do Litvy a Polska. Srv- velmi podrobný výklad u Tad. Kowalského a zejména také názorná vyobrazení onoho přístroje talky v Roczniku Orient. V. (1927), str. 206 n. a 224 n. Turkotatarské talkan, vzniklé asi z talakán, je vlastně pří-čestí trpné s významem „uhnětený, zhmožděný, utlučený", což se jako substantivum ustálilo ve význam „zboží pražené a pak změžděné", anebo „vydělaná kůže" (Kowalski 1. c, Lud słowiański L, B 256). — Zrovna tak slovanské *t ö 1 k ъ n ó stojí pevně mezi četnými odvozeninami základního *tel k-: *tolk-: *ťblk- (se zřetelným stupňováním a s významem