str. 8
stavu syrového a lepkavého v stav poživatelný; teprve když se (v)dolky pomažou povidly nebo pomastí, stávají se opravdu chutnými a stravitelnými. A jejich chuť se zvláště zlepší, bylo-li těsto zaděláno s kyselou smetanou. Ale i tak je prostota, ba primitivnost jídla a příprav k němu zcela patrná, jakož i výhoda jeho, že se může dobře uschovat a v suchém (nemastném) stavu vzíti s sebou na cesty nebo — což se dálo hojně v starších dobách — nosit nebo vozit na trh.
Na tuto primitivnost pokrmu kladu tedy zvláštní váhu. A přece chybí našim vdolkům, pokud vím, ještě další prvotný znak, jímž se vyznačují skorém všecka jinonárodní jídla podobná, téměř vždy také podobně pojmenovaná, s nimiž se nyní seznámíme. Tím chybějícím znakem jest ovesná nebo i jiná, zpravidla horší mouka tlučená, která je delší procedurou vyráběna z ovsa, ve vařící vodě — voda je zprvu uváděna ve var rozpálenými kameny — spařeného, pak sušeného a na konec tlučeného a přesívaného. Ovšem časem se i jinde pokročilo k výrobě z mouky mleté, ale konečné jídlo bývalo i potom zcela prosté a — což zase důležito — poměrně trvalé.
Takové prvotné „dolky" nacházíme především u Turko-tatarů a Mongolů. Znají je kmeny těchto čeledí v Evropě i v Asii a přejali je dokonce i Tibeťané.3) Významy jednotlivých sem příslušících výrazů — znějí vesměs talkan. nebo podobně i bude o nich s jazykové stránky pojednáno doleji — jsou: tur-kotatarské talkan n. talhan (talgan) je „geröstete kleine gestossene4) Gerste; (geröstetes) Gerstenmehl; ein Gericht aus geröstetem Gestenmehl u. Butter"; khalkha-mongolské ťalχa „obilí (obyč. pšenice, ale také pohanka nebo zrno jiné) v kotli pražené a v hmoždíři rozdrcené, oblíbená to zásoba na cestách"; slovo to přeneseno pak i na chléb; v bur-jatštině je to „chléb i moučné jídlo", zvl. pak „chléb upečený v popeli"; afghánské talχān konečně je „meal of parched grain made into a paste (kašovitá hmota) for food on a journey".
Těmto tvarům a zejména útvaru tâlgâna „mouka", bežnému u mongolských Tunguzů (ve vých. Sibiři), nápadně se podobá — až na rozdílnou likvidu — jiné turecké tarχana, které značí podle Radiová „zásobu jídla na zimu, připravovanou z ječmene a kyselého mléka a uschovávanou v stavu su-
3) Tyto i následující údaje o poměrech turecko-mongolských čerpám ze spisů: W. Radloff, Versuch eines Wörterbuches der Türk-Dialekte III. (Petrohrad 1905), sl. 889 násl.; T. Kowalski, Rocznik Orjentalistyczny V-, 1929, str. 201 násl.; J. J. Mikkola. „Uber einen alten .Speisenamen" ve „Wörter u. Sachen" III. (1912), -str. 84 násl. (tamtéž další liter.) K. Moszyński. Badania nad pochodizeniem i pierwotną kultura Słowian I. (Rozprava č. 42/1 Polské akademie věd v Krakově, 1925, str. 107 a 111 n.); týž, Kult. ludowa Słowian I. Kult. materjalna (vyd. touž Akademií 1929, str. 273—5); týž v Ludu slowiańském L, B 255 n.
4) Toto a jiná následující charakteristická určení jsou ode mne vyznačena proloženým tiskem.