Die slavischen Ortsnamen der Neumark. 1898. Otisk z Mitthei-limgen des Vereins f. Geschichte der Neumark. Landsberg a. W. — Srov. Brückner, Kwart histor. 1899, 87.-89. — H. Hirt ve své „Etymologii der neuhochdeutschen Sprache", Mnichov, 1909, na str. 335. cituje dílo a označuje je za „spolehlivé".

Serbskanarodnosčnowšeho čas a. Č. M. S. 1902, 63.—69., 99.—105.

Die Grenzen des sorbischen Sprachgebiets in alter Zeit. Otisk z A. SI. Ph. XXVI., 543.—559., 1904. — Srov. A. Černý ve Slov. Př. VII. 1905, 95.-96.

Slované ve vojvodství Luneburském. Slov. Př. VI. 1904, str. 5, a násl; zvi. otisk v Praze 1904 o 73 stranách se 4 obrázky a 2 mapkami. Srov. Materyały i prace kom. jęz. I. 3.

Serbische Ortsnamen der Würz en e r Pflege. — Otisk z I. sv. Mitteil, des Wurzener Geschichtsvereins, 1910, sran 19.

Slavie che Flurnamen in den Kreisen Bitterfeld und Deutsch und ihren Nach bar bezirken. — Otisk z Arch. für Landes- und Volkskunde d. Prov. Sachsen, Halle a S„ 1911. Str. 18.

Die Namen der Ortschaften des Kreises Anklam und ihre Bedeutung. — Otisk z Heimatskalender des Kreises Anklam. Bez roku.

Přinoški к stawiznam přené rnčenych stron Delnjeje Lužic у. Č. M. S. 1911, 33—88; 89—131; zvi. otisk v Budyšíně 1911, stran 100 v 8°.

Ležownostne mjena Gub in s k eh o wokrjesa. Senbske íz Gande-roweje zběrki wućahnył ďr. E. Muka. (Z Dolní Lužice.) Č. M. S. 1913, 104—122.

Uvedl jsem aspoň hlavní ethnografické práce Mukovy doufaje, že tím nejlépe slovanským pracovníkům v tomto oboru se zavděčím a zároveň něčím skutečným k jubileu prof. Muky přispěji. Chtěl jsem tak uvésti práce ty v širší kruh čtenářský, dílo pracovníka, jenž i u nás Čechů velmi sympaticky je zapsán a jejž k nám vedle ryze slovanských zájmů poutají i těsné svazky příbuzenské. Prof. Arnošt Muka vždycky měl Čechy rád a vždycky své krajany s českými poměry seznamoval.10) Řada článků v Lužici" i -jinde jsou najlepším toho dokladem. Nicméně i tehdy, jakož i při všech ostatních příležitostech hleděl jen a jen pro-spěti svému národu. Toť bylo začátkem i koncem jeho snažení, k tomu cíli směřovaly a směřují všechny jeho práce. I přejeme dnes prof, Mukovi ještě dlouhá léta zdravého a činného života, přejeme mu ještě mnoho let ke zdaru jeho vlastnímu, jeho nejbližších milých i celého lužickosrbského národa, jehož vůdcem duševním dnes jest on sám.

@------------

Výstava keramiky v Brně. Umělecko-průmyslové museum arcivévody Rainera v Brně otevřelo 1. prosince výstavu keramiky, kterou oslavuje jubileum čtyřicítiletého trvání. Původně zamýšlena byla pouze výstava keramické plastiky, ale patrně, poněvadž bylo možno sehnati velmi málo plastiky, výstava rozšířena na keramiku vůbec. Středem výstavy měla býti moravská plastika a ze zemí okolních. Ovšem zcela správně přibrána též cizí: jihoněmecká, francouzská a italská, neboť jedině srovnáváním s ostatními pracemi vyniknou práce domácí. Bohužel však museum nezískalo nejdůležitější plastiku pro srovnání s pracemi moravskými a to plastiku slováckou. Kdyby ji bylo získalo, nebylo by možno zařadili některé plastiky čistě slovácké do skříně s vyškovskou plastikou, jak se skutečně stalo. Plastická P. Marie bolestná zařazená do vyškovské plastiky vedle Ríchtrovy „nejbolestnější matky" má ráz čistě slovácký a slovácká provenience její jest jistá. Podobná plastika jest v zemském museu a pochází ze Slovácka. Dále zařazeny do vyškovské keramiky plastiky dívek v krínolinách s dutým spodkem, do nichž se pří svatbách vybíraly peníze na kolíbku atd. O jejích výrobě ve Vyškově není nic známo. Užívání jich však souvisí se svatebními zvyky na Slovácku. Ještě jiné plastiky v téže skříni jsou .sotva vyškovského původu. Škoda, že museum nevydalo výstavního katalogu, z něhož by byly patrny důvody, proč ony věci zařazeny do vyškovské plastiky. Další řadu nesrovnalostí pozorovali jsme ve skříni