Namjezne ludowe pěsnje. 1883, 3—19.

H o r n j o s erb s k e ludowe pěsnje. 1883, 20—58; také ve zvláštním otisku: Dodawk к ludowym pěsnjam.

Nowa zběrka hornjolužiskich pásni a serbskich a národný ch přislowow. 1887; též ve zvláštním otisku.

Hornjoserbske ludowe pěsnje. W lěée 1887 zběral dr. E. Muka. 1888, 14—19.

Nowe dodawki k textam ludowych pěsni. 1889, 51—91; též samostatně.

Dal š e d io dawki к textam ludowych pěsni. Zběral w 1. 1891. — 1894, 3—17.

Zběrka ludowych pěsničkow J. Bjara. 1894, 17—23.

II. Vedle písní zapisoval Muka též přísloví, jak vidno z jeho sbírky v r. 1887, jakož i ostatní tradiční útvary literární. Sem se vztahují jeho některé práce opět v Časopisu Macicy Serbskeje: ,

Serbske národne přislowa. Ze zawostajenych rukopisow H. Zejlerja napisał a zrjadował dr. E. Muka. 1888, 19—24.

Přislowa a w u s 1 o w a hornjolužiskich Serbów. Společně s J. Radyserbem-Wjelou. Budyšín 1902, stran 314 v 8°.

Delnjoserbske přislowa z lěta 1610. Z Malého katechismu Handrija Tary z r. 1610. ČMS. 1902, 144—145.

M et a f o r i s k e hrona hornjolužiskich Serbow. Společně s J. Radyserbem-Wjelou v Budyšíně 1905, str. 98 v 8°.

Ludowe zarjekowanja abo zaprajenja. ČMS., 1907, 136—138.

Ludowe zarjekowanja a k u z l' a n j a. Tamže, 1909, 122—147,

III K poznaní lidu vztahují se tyto práce Mukovy:

Tři d o ł o j cn o ł u ž isk e h u í i c o w am j a. Lužičan, 1877, 61—62.

Frenceliana, I. Serbske pěsnje Frenclec swójby. ČMS., 1879, 36—44. II. A. Frencel jako serbski řečnicař, 1881, 69—78. — III. A. Fr. jako serbski topograf, 1881, 117—121. — IV. Powjesće A. Fr. wo* serbskich wašnjach a na-łozkach. — V. A, Fr, jako serbski historiograf. — VI. A. Fr. Historia naturalis Łusatiae Superioris. — 1882, 22—52. — VII. Rěčespytne doškrabanki ze Žitawskich foliantow A. Fr. 1889, 97—98. — VIII. A. Fr. Žiwjenje a spisy. Tamže 99—111.

Wopomnjeńka naserbsku národopisnú wustajeńcu w D r j e 2 d ż e n ä č h 1896. Album z 12 serbskimi wobrazamí (drastnymi typami) w swětloéišču.

Program Národopisného W o t r j a d a Macicy Serbskeje. ČMS. 1900, 61—64.

S t a w č k z psychologije serbskeho bura, Tamže, 1906, 58—61.

IV. Konečně patří sem velmi důležité práce statistické, v nichž Muka se snažil vymezíti bývalé území Lužických Srbův i jejich nynější stav. Byly to práce svého druhu jedinečné a velice cenné. Uvádím je opět chronologicky:

Delnjolužiske Serbowstwo w leče 1880. ČMS., 1884, 1—96; ve zvi. otisku.

Druhi dźeł. Tamže 97—110,

Hišče něšto wo delnich Serbach. Tamže 125—128. Statistika Serbow. Tamže 129—159.

Statistika hornjolužiskich Serbow pruského krále w-stwa. Tamže 1885, 3—120.

Statistika Serbow sakskeho kralewstwa. Tamže 1886, 3—241. S mapkou. Souborně tyto práce vyšly v Budyšíně r. 1886, str. VI + 502 s mapkou pod názvem: Statistika lužiskich Serbow. Dílo Mukovo bylo a je dosud riejlepší pomůckou národopisnou. Srov. L. N i e d e r 1 e ve Slov. Světě, 1909, na str. 65—70, zvl. na str. 68. —

K pracím toho druhu se vztahují i Mukovy soupisy místních a osobních jmen, jakož i híslorické náčrty z minulostí lužickosrbské. Patří sem:

Dodawčk к serbskim swójbnym, wjesnym a ležownostnym m j e n a m. ČMS.,' 1887, 51—56.

Serbski zemjepisny słownie k. ČMS., 1894, 131—150; 1895, 33—51; též ve zvl. otisku 1895. Ustálení zeměpisných názvů a lužíckosrbský místopis. Srvn. Ja g i ć, A. SI. Ph. XVIII. 293—294.

Přinošky к starším serbskim cyrkwínskim a národopisným stawianam Č. M. S. 1896, 112—133; 1897, 45—47, 128—147,

Dodawki k statísticy a ethnografiji lužiskich Serbow, I. Č. M. S, 1896, 36—53; II, 1900, 80—103.