klásti na to není třeba, poněvadž pohybují se v úzkém rámci a jest snadno možno, že jest to jen zjev nahodilý, který nevybočuje z mezí daných počtem pravděpodobnosti. Nejvíce nápadný jest pouze okres domažlický, v němž stoupnutí plodnosti obnáší 6%. Vesměs na zemských hranicích leží další české okresy s plodnosti o něco málo vyšší, a to klatovský (+1,2%), třeboňský (+3%), poličský (+2,6%) a žamberecký (+3,8%), mimo ně jenom okres ledečský (+1,3%], o němž jest známo, že dlouho ležel úplně stranou všeho ruchu kommuni-kačního. A jsou mezi nimi okresy s plodností podle stavu z první polovice let osmdesátých i nízkou i vysokou, takže výši její nikterak nebyly určovány dráhy, na něž zabočil moderní český vývoj populační.

Něco podobného jako v českém území nalézáme také na německém v Čechách. Rozdíl jest ten, že my máme jen jedno duševní středisko, z něhož vychází proudění na náš venkov, kdežto u českých Němců této centralísace není. Novomalthusské idee přicházející ze západní Evropy uchytily se v několika jejich větších městech, zvláště v těch, kde vznikly velké závody průmyslové a hromadilo se obyvatelstvo, z nich pak pronikaly do okolního- venkova,

V tomto ohledu tvoří Prahu v malém Liberec s Jabloncem. Sem spadají tyto okresy s následujícím vývojem:

Dále na západě velmi silný pokles plodnosti má okres rumburský, ač jíž dříve měl nejméně manželských porodů v Čechách, a to 29-9%. Poměry na Rumbúrsku (nyní s okresem Warnsdorfským, r, 1908 odděleným) upomínají úplně na francouzské, na 1000 provdaných žen ve věku rodivém připadalo tu začátkem nynějšího století pouze 162 porodů, a do skutečného odlidňování nemají tyto kraje daleko, К Rumbúrsku připojuje se okres šluknovský s úbytkem 14'l%ním, z jihu děčínský (— 24%) a ústecký (— 14-1%),

Jinak ještě mimo okres žatecký a podbořanský, na něž zasahují vlivy české, neměl v prvých pěti letech nynějšího věku žádný okres o víc než 15% menší plodnost manželskou než v letech osmdesátých, úbytek od 10 d° 15% najdeme jen ještě na několika málo místech v západních Čechách v okolí větších měst jako Karl, Varů a jejích vlivem. Celkem vývoj plodnosti na německém území souhlasí s českým, rozdíly, jež tu jsou, dány jsou již různostmi sídel obou národů, Jež vedou к centralismu českému v Praze a naopak к nemožností vytvořiti jedno duševní středisko u Němců.

Velmi charakteristická jest Morava, Není zde českého města, jež by vykonávalo podobný vliv na český venkov a v němž by český život se soustředil, jako tomu jest v Čechách. Proto také nedostaneme zde podobného obrazu vývoje plodností jako v království.