okres sám má však pokles mnohem větší, přibližně asi 23-8%, tak že nasleduje hned po ostatních předměstských okresech pražských. S nim

pak souvisí Příbramsko, na němž nápadně rychlé umenšení porodů jest uvésti z části v souvislost se zrušením stříbrných dolů, jež má za následek více než 6%ní úbytek obyvatelstva v posledním desítiletí (1901 do 1910), Za normálních poměrů bylo by procento příbramského okresu o něco nižší.

Uvedených 6 okresů českých tvoří první pás kolem Prahy s předměstími na pravém břehu, V podobě druhého pásu vine se dále kolem řada okresů, v nichž zmenšeni plodnosti obnáší od 10 do 15%. Začneme-lí na západě, vidíme tu především okres lounský, který se úplně hodí do sousedství Roudnická. Pravidlo porušuje poněkud okres slánský, kde je úbytek jen 13%, vlivem hornického obyvatelstva jako Kladensko. Za Lounském přechází úbytek v zmíněné intensitě i jazykovou hranici a zasahuje až do žateckého a podbcřanského okresu (úbytek 15-4% resp, 15-2%), takže bychom tu měli příklad, jak vliv českého ústředí nezastavuje se ani před národnostním pomezím. S lounským pak souvisí další okresy vinoucí se v oblouku kolem prvého pásma, a to postupně za sebou: rakovnický, hořovický — velmi zajímavé, jak plzeňský přes to, že v něm leží velké město, zůstává ještě stranou — sedlčanský a benešovský, kutnohorský, poděbradský a mladoboleslavský.

Upozornili bychom při tom zároveň na jeden velmi charakteristický fakt. Do tohoto pásma patří stejně okresy zámožné, jakým je na př. nesporně lounský, jako chudé a zamořené. Je málo krajů v Čechách tak ubohých jako Sedlčansko, které sčítání za sčítáním vykazuje stálý silný úbytek obyvatelstva, takže nenajdeme mu v Čechách rovna. A přece zde v tomto seznamu jest, protože o pronikání zásad a praktik novcmalthusských, o omezování plození nerozhoduje na prvém místě žádná, zámožnost, žádný blahobyt, žádná „rozpočítavost", ale prostá vzdálenost cd onoho ovzduší a střediska, v němž vzal vznik a počátek neomalthusianismus na české půdě.

Mimo uvedené pásmo neleží pak žádný český okres s úbytkem přesahujícím 15%, vyjímaje jediný turnovský. I pro tento odchylný zjev najdeme velmi snadno výklad. Turnovsko hraničí s podobným střediskem na německé půdě, z něhož šíří se umělé omezování do okolí, jako jest jím Praha na území českém. Jsou jím města Liberec a Jablonec v nejbližším sousedství Turnovská a máme tu před sebou obdobný zjev, jaký jsme konstatovali při okrese žateckém a pod-bořanském.

Jak jsme začali, mohli bychom pokračovati ještě dále. Viděli bychom, že okresy s úbytkem od 10—15% přimykají se bezprostředně к předcházejícím a tvoří kolem nich další okruh. -(Mnich, Hradiště, Jičín, Nový Bydžov atd.) Se zastavováním poklesu plodnosti dostávám se vždy víc a více к periferiím českého území v Čechách, do krajů, do nichž nemohl vliv z českého duševního a kulturního centra tak snadno prcnikati, poněvadž ležely již vzdáleny od cest, jež spojují Prahu s českým venkovem; že se při tom vzdáleností nerozumí jen fysická vzdálenost měřená km, není zajisté třeba podotýkati.

Na samých periferiích nalézáme dokonce i několik okresů, v nichž dostáváme pro léta 1901—05 i čísla o něco málo vyšší. Zvláštní váhu