kud zvýšenou, ale přes to silně podprůměrnou, totiž semilským (272), jičínským (268) a královéhradeckým (266) souvisí s nimi několik hejtmanství, vykazujících čísla opět nápadně nízká. Jsou to okresy královédvorský (253), novoměstský a náchodský, tehdy ještě spojené dohromady (244), rychnovský (251) a žamberecký (239), Na jihu připojuje se k nim okres vysokomýtský s plodností nápadně malou (232), pak litomyšlský (253), ba i poličský (268) a chrudimský (267) můžeme sem počítati, kdežto lanškrounský již přece jen vymyká se poněkud z této depresse (276).

Na Litomyšlsku a Poličsku překročuje toto velké, málo plodné území zemské hraníce a zaujímá ještě na severní Moravě několik okresů, které však přece již mají číslici poněkud aspoň vyšší. Jsou to hlavně okresy: novoměstský (254), mající tehdy, nehledime-li к městům Olomouci a Uher. Hradišti, nejnižší plodnost na Moravě, pak třebcvský (260), z části i zábřežský (266) a rýmařovský (263).

Mimo tuto souvislou oblast jest malá plodnost v Čechách a na Moravě výjimkou. Jmenovati jest vlastně jen okres ašský (255), který však náleží к podobnému rozsáhlému území málo produktivnímu v severním Bavorsku, takže jest částmi okresu chebského (270) a plánského (271) i tachovského (273) jen jeho pokračováním, jak vysvítá z práce Hind e lang o vy „Die eheliche und uneheliche Fruchtbarkeit mit besonderer Berücksichtigung Bayerns" v Beiträge zur Statistik des Königreiches Bayern, seš. 71. a lze vyčisti zvláště z kartogramů, přidaných k jeho studii. Jinak jest jmenovati již jen města, pokud tvoří samostatné obvody politické, tedy v Čechách Prahu (238) a Liberec (237) a na Moravě zvláště Uher. Hradiště (215), Olomouc (226), Brno (260), Znojmo (262). Jest jistě charakteristické, že již v této době města se tak ostře odlišují od svého okolí — arci příčinu není tak těžko uhodnouti.

Když vidíme před sebou tak nápadný zjev, velké souvislé území s malou plodností, táhnoucí se jihovýchodním směrem souběžně s Krkonošemi a horami Orlickými od šluknovského výběžku až na Moravu, v němž jazykové rozdíly nehrají docela žádnou rolí, к němuž patří české kraje zrovna tak jako německé, klade se sama sebou otázka: preč? Čím to jest, že v této oblasti jest plodnost manželská, která, kde nejde o měření rozmnožování, ale intensity plození, jest jedině správným měřítkem plodnosti (při vyloučení vlivu differencí věkových) o jednu čtvrtinu až o jednu třetinu menší než v Čechách severozápadních a středních, než již v samotném Polabí?

Kdo hlouběji vniká do jevů demografických a neleká se trochu práce, kterou studium jejich předpokládá, kdo zvláště pouští se do detailů geografických, vidí, jak všecky ty krásné theorie a všecka dogmata ztrácejí se a mizejí jako bubliny.

Prý blahobyt stlačuje plodnost; — jsou tohle nejbohatší kraje českých zemí? Zdá se mí, že ne, ba že zrovna naopak velmi mnohé okresy jsou nej chudšími, chcete-li, nejproletářštějšími v Čechách. — Pěkně se sestavuje počet dětí u jednotlivých stavů a zapomíná se, že, co platí pro jednotlivé třídy, nelze applikovati na celé massy. Anebo Wolf razil slovo „Ordnungssinn", které má.vykládati omezování porodů a u nás prof, Koloušek přeložil jej „rozpočítavost". Podle této theorie by se řeklo, že obyvatelstvo jmenovaných okresů