Jistou náhradu můžeme však přece nalézti a utvořiti si aspoň přibližný obraz o postupu omezování plodnosti v českých zemích. Po sčítání r. 1880 uveřejnila totiž ústřední statistická komise detailní věkové rozčlenění obyvatelstva podle roku narození pro každý politický okres, kdežto později od těchto podrobných zpráv upustila a spokojila se pouze výsledky pro celé země. Kdo chce mítí data, nezbytná pro vypočítávání plodnosti, totiž počet žen ve věku rodivém, musí se odvážit! málo vábné práce a sečísti dohromady 32 ročníky u všech politických okresů. Bylo by lze pak vypočísti plodnost pro období 1876—1885 vzhledem к počtu porodu schopných žen v roce 1880, totéž opakovati pro desítiletí 1896—1905 vzhledem к datům sčítání z r. 1900 a oboje data porovnatL Bohužel, tento způsob lze užiti jen při studiu plodnosti všeobecné, nám však záleží na plodnosti manželské, neboť její klesání jest problémem západoevropských národů. Výkazy o počtu dětí manželských a nemanženlských začínají totiž až rokem 1881.

Z tohoto důvodu jest nutno se dále omeziti a spokojiti výsledky jen přibližnými, pří nichž nejde tak o čísla sama, jako o vzájemný jejich poměr. Ten pak odpovídá téměř úplně skutečnosti, poněvadž methoda, jakou byla čísla získána, jest všude táž. Jest možno totiž vzíti průměrný roční počet novorozených dětí manželských z pětiletí 1881—1885, děliti jej počtem 14—45letých provdaných žen z r. 1880 a stanoviti tak přibližně manželskou plodnost pro tuto dobu, opakovati pak totéž stejným způsobem pro léta 1901—1905 vzhledem к datům sčítání z r. 1900 a určiti manželskou plodnost pro totéž období, ale o 20 let pozdější. Dostaneme tak dvě řady číslic, jichž srovnání nám umožní proniknouti do procesu, jehož jevištěm byla naše česká oblast jazyková. Zajímavý a neobyčejně poučný výsledek, к něinuž dospějeme, jest dostatečnou odměnou pro úmornou a odstrašující mechanickou práci sčítací. Připomínám arci hned, že sem tam se snadno do mých výpcčtů mohla vlouditi chyba, takže některá číslice jest snad vadná, ale postupoval jsem s krajní opatrností.

Všimněme si nejprve první řady, plodnosti manželské na začátku let osmdesátých; (otištění materiálu ponechávám si pro úhrnnou publikaci o populačních poměrech v českých zemích a v Rakousku vůbec).

Rozdíly již v této době mezi jednotlivými kraji v českých zemích jsou velmi značné. V Čechách kolísá manželská plodnost mezi 231 (t. j. manželských porodů, připadajících ročně na 1000 provdaných žen 14—451etých) a 345, na Moravě mezi 215 a 331.

Nedbáme-li národnostních rozdílů mezi okresy, tvoří okresy s nízkou plodností velké souvislé území. Začíná v nej severnějších Čechách okresem rumburským, který má nejmenší manželskou plodnost vůbec (231). Zabírá všecky severočeské německé okresy horské, mimo část východní a okresy západně od Labe ležící, a to šluknovský (241), jablonnský (245), českolipský (252), litoměřický (255) a dubský (247). Z dubského a českolipského okresu přechází na území české a zaujímá podhoří krkonošské (nikoli však Krkonoše samy). Náleží mu především okres imníchovohradišťský (248), turnovský s číslicí sice poněkud již vyšší (262), za to pak jilemnický s plodností opět velice nízkou (242). Třemi okresy, majícími sice plodnost poně-