snad někdy až v letech devadesátých. Aspoň z počátku ubývání poměrné porodů souviselo se změněnými poměry hospodářskými a bylo jejich důsledkem,

Začátkem let sedmdesátých totiž dožilí jsme se neobyčejného rozkvětu hospodářského. Naše národní hospodářství spočívalo především na zemědělství a jemu šly к duhu tehdejší velmi vysoké ceny obilní. Koncem let sedmdesátých a v letech osmdesátých proniklo na evropské trhy americké obilí (pšenice), ceny jdou rapidně dolů a následek toho jest krise našeho zemědělství a všeobecná depresse poměrů hospodářských. Projevuje se mimo jiné silným vystěhovalectvím a dochází zvláště jasného výrazu v mnohem řidčím uzavírání sňatků. Začátkem let sedmdesátých uzavírá se V Čechách až 50 tisíc i více nových manželství, na sklonku let osmdesátých, kdy tíseň jest největší, ročně o 7 tisíc méně. Leží na bíledni, že za takovýchto poměrů při silném vystěhovalectví a menším kontingentu sňatků i za stejné plodnosti muselo se v Čechách roditi méně dětí. Kdo by z hořejších číslic vyvozoval, že v českých zemích klesá plodnost už od let osmdesátých a uváděl to po případě v souvislost s počátky hnutí novomalthus-ského, jednal by docela falešně.

Základem pro studium nového českého problemu populačního nemohou býti proto všeobecné číslice natalitní. Jest nutno vyjiti od samotné plodností a to především ,od plodnosti manze 1 s ké, jejíž klesání obrací к sobě pozornost především, ba výhradně, A nestačí studovati celkové výsledky pro celou zemi. Právě to, že se přihlíží z pravidla jen к úhrnným datům pro velká správní území, země, státy, zavinuje tak mnohé kontroverse a nedorozumění. Nejlepší německý statistik G. von M a y r, nestačí na to upozorňovati, že bez detailního geografického prozkoumání všecky tyto otázky visí ve vzduchu. Dosud marně, ačkoliv právě pří studiu problemu omezování plodnosti byly by tyto práce nejvíce na místě. Vždyť není to žádný zjev nový a nebývalý, naopak velmi starý a rozšířený, který na mnohých místech nabyl již dávno těch rozměrů, kterých se hrozí ti, již se zabývají otázkou budoucnosti evropského lidstva.

Studovati však v tomto smyslu vývoj plodnosti, zvláště tedy plodnosti manželské, v českých zemích jest věc velmi těžká, ba vlastně nemožná. Schází nám právě nejdůležitější: statistický materiál. Výkazy o počtu narozených (zemřelých, sňatků) pro jednotlivé okresy politické — к nižším jednotkám správním statistická komise nese-stupuje — máme teprve od r. 1871 a ve větších detailech až cd r. 1881 a, což je ještě zajímavější, informace o počtu žen ve věku ro-divém (od 14 do 45 let podle naší statistiky) spolu vzhledem к jejich civil, stavu, podala nám, ústřední statistická komise teprve po sčítání r. 1900. Doklad jeden z mnohých, jak naše statistika úřední pracuje nazdařbůh a beze všeho pevného programu. Přesně budeme moci vy-počítati plodnost všeobecnou, manželskou i nemanželskou, v podrobném rozčlenění podle politických okresů teprve pro desítiletí 1901 až 1910, až bude uveřejněno věkové rozčlenění obyvatelstva podle posledního sčítání — dosud k tomu nedošlo. Podle toho by však srovnávání časových změn v plodnosti — mimo úhrnná data pro celé země — bylo dosud vůbec nemožné.