str. 228
rovy zajímavé knihy asi definitivní konec mythologickým výkladům pověsti o Beowulfovi, ale část druhá nijak určitě neřeší obtížné otázky látkové genese anglosaského eposu. Poznamenávám ještě, že к zajímavé hypothesi Deutsch-beinově o irských vlivech v pověsti a eposu o Beowulfovi (Germ--Rom. Monatsschrift, I, 103 ss.) se Panzer chová prostě odmítavě (viz dodatek v jeho knize na str. 405 a autoreferát v Germ.-Rom- M., II, 428), ač dobrodružství Cu-chulinna a jeho soudruhů v královském zámku je zřejmě založeno též na po hádce o synu medvědím a zasluhovalo by obšírnějšího rozboru. Pro dějiny pohádky o synu medvědím na severu a na půdě anglické bylo by bývalo též dobře rozebrat pověst o Waldeovovi, o němž na př. latinská Vita et passio Waldevi ze začátku XIII. století vypráví, že byl syn bílého medvěda a že bojoval s draky (viz o tom na př. Brandl, Geschichte der ae. Literatur, § 88), a o němž snad existovala anglická skladba již ve století XI. Mts.
*
Gordon Hall G e r o u 1 d : The Grateful Dead. The History of a Folk Story. London 1908. (Publications of the Folk-Lore Society LX.) str. X +177.
I.átka o vděčném nebožtíkovi hojně zpracovaná v středověké Evropě a přehojně vypravovaná и všech téměř národů jest již dávno přes půl století předmětem literárních studií. Autor knihy, kterou zde oznamujeme, dal v I. kap. stručný přehled všeho, co dosud o ní bylo psáno. Sám jest si vědom, kolik velkých obtíží poskytuje právě pro svou rozšířenost, pro značnou rozmanitost jejích různých obměn: nejobtížnější jest stanovití, jaké jest původní její jádro, prostý motiv, ke kterému se řadily jiné. motivy. Vlastnímu svému rozboru řečené látky předeslal bibliografický přehled všech jejích versí (str. 7—25), knižných i lidových. Seznam tento není úplný a zvláště v seznamu slovanských versí mnoho postrádáme. Seřadil jej jak výslovně řekl, v poradě geografickém, ale my všecko jiné bychom shledali, než tento pořádek; uvádí na př. za sebou verse řeckou, z Malty, ruské, srbské, českou, polskou, bulharskou, litevské, uherské atd. Látku rozbírá, pak v řadě kapitol podle různých motivů, které se navěsily kolem základního tematu, a podle různých jejích obměn. Nejdříve rozbírá v 3. kap. (26—43) povídky s prostým tematem a některé již složitější, rozšířené o jiné motivy, zvláště látku jen literárně od 13. stol. vzdělávanou prvotně ve Francii, ve které rek postoupí turnaj, jehož vítězi jest zaručena ruka královské princezky (str. 33 sl.). Původně zajisté existovalo pouhé základní terna: nebožtíku zaplaceny dluhy, tělo jeho pochováno nákladem rekovým a nebožtík tajně pomáhá.' rekovi dobyti krasavice. К tomuto základnímu tematu byly samostatně na různých místech připojovány různé motivy, tak ve zmíněném francouzském vzdělání a jejích hojných zpracováních. V bretónske versi spojen motiv známý ze středověké látky „Gregor am Stein": dánské verse (str. 41 sb.) bych hrubě ani neuváděl, sledy „Kocouru v botách" jsou v nich nad mhu nepatrné. Prostá prvotně látka o nebožtíku projevujícím vděčnost svou reku, který tělo jeho pochoval, dluhyT jeho zaplatil, spojuje se s různými jinými látkami, kteréž mohou v.ésti ještě život jiný ve spojení s jinými prostými látkami. Prostá látka o vděčném nebožtíkovi splývá ve zvláštní povídku s látkou o dívce jedovaté, otravující, hubící ctitele otravným pohledem, dechem a j. O tom pojednal spis. zevrubně v kap. 4. (str. 44—75). Jest to dívka, ze které hadi, draci vycházející umrtvují ženichy. Hlubšího významu nemají verse ruské, ve kterých místo vděčného nebožtíka zaujímá světcův obraz pohaněný a penězi vykoupený, po případě dotyčný světec sám; aneb místo něho vystupuje zlatá rybka v jedné srbské versi.
|
|
