Takových svátků starodávních, je více v této zapadlé vesničce. Ale myslím, že existence jejich je stejně tak ohrožena — jako toho slavného masopustu.

H. П. Кондаковъ: Македощя. Археологическое путешеств1е. Оь 12 таблицами фототипш, i цвЪтною автотитею и 194 рисунками въ текстЪ. Издате ОтдЪлетя русскаго языка и словесности Императорской Академш Наукъ. Санктпетербургъ Г909, vel. 8° str. VI + 30b.

Velký spis znamenitého ruského historika umění spadá jen částečně do programu našeho. Ale etnografické jeho partie vedle příležitostných politických exkursí jsou tak význačné, že musí k nim zaujmouti pevné stanovisko, kdož se zajímá o spletité národopisné poměry Makedonie. V první řadě dotýká se měrou dosti důkladnou historickoetnografických otázek. Pojednává hlavně o době a způsobech. osídlení Makedonie kmeny slovanskými. Zastává myšlenku, že zemědělští kmenové slovanští z krajin jiho-ruských posouvali svá sídla po zemích bahcánských, t. j. hlavně východní jeho polovici a jižních krajích spolu s kočovnými válečnými hordami jino-národními, aneb spíše za nimi; někdy jen dál se ten postup náhleji, když byli slovanští kmenové popohnáni od válečných kočovníků. Osídlení dálo se v době poměrně krátké, a možnost jeho dovozuje spis. poukazem na t. ř. novoruské stepi, které byly v polovici 19. stol. obsazeny zemědělským obyvatelstvem (str. 24). Východní části balkánského poloostrova byly dle jeho vývodů osazeny slovanskými kmeny přibližně do konce 7. stol, Makedonie do poč. 8. stol. Osídlení západní polovice dálo se zcela jiným způsobem, bylo ryze slovanské, a mezi těmi kmeny slovanskými vytváří se již od i. polovice 7. stol. čistě slovanský národ srbský. „Sada rozmanitých kmenů slovanských patrně se asimilovala a podrobila převládě Srbů, utvořivši s nimi srbský stát" (str. 289). Co se týče otázky o poměru slovanských kmenů na západě, východě a jihu Balkánského poloostrova, drží se Kondakov názoru, že slovanské obyvatelstvo Makedonie bylo jednotné se slovanským obyvatelstvem východních krajů, Bulharska. Zprvu sice vyslovil myšlenku, že první slovanské osídlení Makedonie („первый елавянскгй наплывъ въ Македонш") bylo nepochybně po výtce, jestli ne výlučně srbské (str.7). Blíže tuto myšlenku neodůvodnil, ba ona patrně odporuje všem dalším jeho vývodům. Důvodně zajisté praví, že otázku o poměru těch slovanských kmenů možno řešiti pouze jazykovědecky, že třeba stanovití ráz jich jazyků, jaký byl v 8.—9. stol. Jen kdybychom měli s dostatek bezpečného materiálu, abychom si mohli utvořiti spolehlivější obraz o srbštině těchto dob! Kondakov se přirozeně ani nesnaží uváděti jazykovědeckých důvodů, i bez nich z vnitřního historického vývoje nabyl pevného přesvědčení, že Slované Ochridy a vůbec Makedonie byli v úzkých