Komu se podařilo, že stal první ranou beranu hlavu, zpívali, se změnami pak i ostatním stárkům:

Komu štěstí nepřálo, když se mu první rána nepovedla, tupili po-sméšnou písní:

Na Hané stínali berana v úterý nebo až ve čtvrtek. Skopalík píše, že ve čtvrtek odpoledne u nich v Záhlinicíeh až do roku 1830 přistrojili berana, pentlemi jej okrášlivše, přivázali jej do korýtka, v jakém řezníci obyčejně berany zabíjejí, a nesli jej v průvodu hudby čtyři pacholci na ramenou, doprovázení od veškeré chasy obojího pohlaví kolem po dědině a přišedše před hospodu, postavili jej tu na prostřed cesty. Zatím dostavilo se i ostatní obyvatelstvo; neboť berana stínati chtěl každý vidět; i matky nesly děli na rukou, by se na tuto nebohou oběf podívaly. Hudba hrála a chasa okolo nebohého beránka tancovala. Potom vystouplo několik nejstarších statečných pacholků s nabroušenými kosíři, jimiž sečku řezávali a držíce kosíř tak, jako voják šavli, tancovali okolo, až stárek, jemuž připadla úloha, by berana sťal, napřáhnuv ruku, ťal jej kosířem přes krk! — Odpadla-li hlava při první ráně, měl z toho stárek chválu; pak-li ne, přistoupil druhý chasník, aby doťal hlavu. Když se to tomu zdařilo, měl tento chválu, prvnímu dostalo se, zvlášť od děvčat výsměchu. Sťntého berana pak řezník z kůže zdělal, hospodská maso upekla, a pacholci si na ubožáku pochutnali.*)

Někde odpoledne hned v pondělí stínala chasa berana. Na Hané dělo se to až ve čtvrtek na dokončenou posvícenského veselí. Na Brněn-sku stínal každý stárek svého berana palašem. Pastýř uvázal berany na lavičky, a každá stárka svému stárkovi berana pokryla šátkem a hlavu mu ozdobila kyticí. Na Hané a na východní Moravě stínal se jeden beran kosířem.**)

V Moravičanech v úterý nebo ve čtvrtek o hody (první neděli po všech svatých) darován byl bohatším sedlákem beran, který na večer téhož dne zanesen byl do hospody, kde přivázán k lavici a ověnčen ze-lenon chvojí, za zpěvu a tance byl sťat.

Častokráte stalo se, že sousedé vsadili se, kdo jednou ranou ho setne a usmrtí; leč někdy se to nepodařilo, neboť dávali beranovi kolem krku něco pevného, třebas drát, o který když někdo kosířem zavadil, tak prohrál. Dříve však, než byl beran sťat, chodili v kruhu sousedé kolem něho, prozpěvujíce žertovné popěvky.

Po setnutí rozdělen byl beran obyčejně jen na 4 části, které byvše od hospodyň lahodně připraveny, druhého dne při zpěvu a zvuku hudby