Výlohy se stínáním činily asi 40 zl. Na př. v Poličce platili za májku as 2 zl., čtvrt nebo půl hl. piva, při stavění máje 2 nebo 4 zl,, osmi hudebníkům za výkon při stavění májky a v průvodu a večer 16 zl. Co hudebníci od jiných při muzice vyberou, mají na víc. Dostanou týž den oběd a večeři. Beran stál asi 9 zl. a 3 zl. šenkýři za »ustrojení« (upečení) berana.

****

fieč a ortel při stínání berana v jiné opět podobě zachoval budoucí paměti věrně podle obřadů lidových V. Popelka:*)

Vzácné shromáždění! Vítáme vás s uctivostí, že jste tak laskaví byli a nás dneska navštívili, to o našem posvícení, kde trápení mnoho není, naší radost doplniti, proto buderrí tancovat šoupavou, skákavou, válenou, každý se svou Helenou. Vzácné shromáždění! Při této příležitosti umínil jsem sobě promluviti před vámi tato slova, která napsána byla na dveřích u poklopa na straně 53. těmito slovy: Po Havle se všecko zavře a Martin zavírá poklopa. Dále zaznamenal starý Jura: Není dobře bláznovi vejce svěřiti. Tato slova budou základem našeho dalšího počínání a vás, vzácné shromáždění, žádám o trpělivé poslouchání, aby co psáno je, se vyplnilo a kdo z vás v zármutku je, toho aby potěšilo, nebo každý, kdo mnoho zkusí, radovánek potom hledá a k zpěvu, k tanci pobízet se nedá, ba kdo zkusí ještě víc, nedělá si z toho také nic. Příde-li smrt a jemu život zkazí, s tím mu všecky radosti pokazí. Tak i my tu jednoho máme, jemu rekviem zazpíváme, ten však nemá jako jiný zemříti, nýbrž po vůli pana kala má mu býti hlava sťata; tak posvícenský zvyk to jest, na mou a všech těch pánů čest. Muzikanti vivat. (Hudba hraje.)

Vzácné shromáždění! Račte poslechnouti, jakých nešlechetností a hrozných zločinů se tento náš rebelant (delikvent) dopustil a jaká velká šelma již z mládí byl, neb to žádný špás a žádná jeho čest, že on nešlechetně žil a všechny jehničky po předměstí o čest připravil, o čemž jisté důkazy máme, z nichž vám některé podáme. Dřív však než k tomu přistoupíme, poslyšte, ať i to povíme, čím byli jeho rodiče a čímž se zaměstknávají nejvíce. Táta jeho měl fabriku v Limberku. Máma jeho neměla arci žádná práva, byla hloupá bachnice, protože jeho špatným vychováním potupnou jeho smrt zavinila nejvíce. Nyní začneme vylíčením jeho letopisu podle jednoho obyčejného recepisu. Hned když na tento bídný svět přicházel, zasadil hospodyni ránu lak mocnou, tak že bez sebe půl hodiny ležela a již tenkráte špatnou smrt mu věštila, což se stalo tohoto roku ve vesnici Limberku, když vycházela velká kometa, výstrahu dávající na tohoto převita o patnácté z půlnoci, když šli z kalandy kluci. Muzikanti vivat!

Do školy nechodil, za to se do osmého roku kojil. Nemaje takto vychování žádného, aniž poručníka žádného, vyrostl na postrach celé dědiny a vůkolní krajiny. Hned i ve své mladosti dopouštěl se zlých ctností.