Také na Moravě stínali o svatbě kohouta. F. Nork popisuje svatební obyčeje moravských Cechů,*) rozepsal se o tom, jak omladina stíná dřevěnou šavlí kohouta, až po krk v hrnci zakrytého.

Zmíněný Norkův popis obyčeje moravského shoduje se se svatebním obyčejem Slovanů v Dolních Rakoasích. Stínali o svatbě kohouta, poklo-klopeného hrncem až po hlavu. Dal prý se totiž kohout chocholatý do hrnka s prolomeným dnem, tak že jemu jen hlava a krk z něho vykukovala a zahrabal se do země. Dražba neb jiný statečný svatebčan vzav dřevěnou šavli, vstoupil se zavázanýma očima ke kohoutu do kola, máchaje ní semotam se směšnými posuňky, avšak trefiti nemoha. Konečně šťastně udeřiv, uděšenému kohoutu hlavu srazil, za kteréžto hrdinství všeobecným potleskem diváků odměněn byl.**)

Při svatbách valašských podle líčení r. 1849***) jest obyčej, že stínají kohouta a připravují jej za pokrm hostům a hudcům. Než se ko stínání přikročí, vynese se nad kohoutem výrok smrti a vyčte se mu, co zlého ve světě již byl spáchal. Na Vsetíně zní ten ortel následovně:

»Ctní a slovutní páni, a celý sněm svatebního veselí! Všem vfibec se oznamuje a na vědomí dává, jaká sentencí tomuto nešlechetnému škůdci přišla: nebo jest uznáno, že pro jeho škodné a nešlechetné skutky, kteréž on od svěj mladosti páchal, do stodol dírou lezl, do plevně mocně se vlomil, cepy a ohrabečnice z klínků bhodil, a ještě bosýma nohama po tom chodil a při tom také veliké násilí činil, žádného se nestyděl, ani nebál, nech byla sestra nebo tetka, a třeba jeho vlastní matka, na smetniskoch slobodně sobě počínal — a tak tedy pro jeho neřádné chování má býti na hrdle trestaný, horkou vodou opařený, ze svých šatou svlečený a zase potom k horkému právu přistavený, s nudlema uvařený, aneb na rožni upečený, a pro pány muzikanty a pány mládence od panen družiček na stůl přinesený, aby se najedli, napili a při jeho truchlivé a žalostné smrti veseli a radostni byli.«

Ještě na sklonku XIX. století na valašské svatbě kohouta stínali. Družba přinesl ho svázaného jako lotra nějakého do jizby a jal se hostem jeho hříchy takto vypočítávati: »Ctný a slovutný celý sněme svadebního veselé! šeckým sa vespolek oznamuje a na vědomost dává, jaká obžaloba přišla o těmto nešlechetném škůdci a zbóníkovi a je vydaná na hřaděf) Sko-čové, bok++) Ratibořa ležícím, a je uznato, že hanebné a nešlechetné skutky od svéj mladosti vyváďál: do stodol cfůrú lazíl a ošče tam šecky kury+++) vodil, do plévně sa vlámal, cepy a ohrabečnice s klínků zházaJ a ešče nohama po tom skákal a ostruhama to podrúzgál a při tem všeli-