celý zástup navracel se zase do hospody, když byl řečník kohouta k ženichovým rodičům odeslal.

Než se byli v hospodě převlékli, přiblížil se čas k snídani, kde mimo jiná jídla také odpravený kohout na stůl byl přednesen.

****

Na některých místech podle Krolmusova líčení (I. 337) v den, kdy ženich s nevěstou mají býti oddáni, před oddavkami vyšli hudci a všickni svatebníci při hudbě a zpěvu z domu nevěstina s přistrojeným kohoutem, jejž vyvádí sedm družiček se sedmi mládenci na náves; někde vyvedou kohouta jen před vrata pod lípu, kde v létě svačívají, místem zůstanou i na dvoře nebo na zahradě. Když průvod dojde s kohoutem na určené místo, má tlampač nad kohoutem řeč u přítomnosti ženicha a nevěsty, starosvaty (družby, nejstaršího mládence) a šesti mládenců čili jeho družeb, dále u přítomnosti starosvatbí (nejstarší družky) a šesti družiček neb družek její, pantatínků, panímatek a ostatních přátel svatebních dokola stojících. Když plampač dokončí svou řeč, setne přistrojený člověk, kterému říkají někde kat, jinde kněz, kohoutu mečem hlavu na kůlu v zemi zadělaném jedním rázem. Když se chybí, musí mu do třetího rázu hlavu stíti, sice se kata chopí, odvezou jej ke kalu a hodí do vody. Když kat uťal kohoutu hlavu, chytí sťatého kohouta za nohy, pokropí žertovně krví kohoutí přístojící staré i mladé a podá jej starosvatům nebo hudebníkům, aby jej uvařili nebo upekli ku přátelskému hodokvasu svatebnímu. Někde spožívají kohouta svatebníci sami, jinde hudebníci. Odtud teprve se odeberou do chrámu Páně ku sňatku. Při některých svatbách, které se vždy slavívaly po tři dny, stínali teprve třetí den před polednem kohouta, jak svrchu jest uvedeno a přátelsky jej zpožívali.

V Borovanech v Budějovieku*) stínali šavlí kohoutovi hlavu o první svatbě v masopustě. Bývá oděn červenou čepičkou, někdy také kabátkem a nohavicemi. Před stínáním je souzen. Dva přestrojení »žalobci« naö žalují. Po žalobě soudce jej odsuzuje. Kdosi převleče se za kata v červený oděv a vykoná nad zločincem popravu, když mu byla před tím hudba pochod smuteční zahrála. Hlavy se dostane žalobcům. Tělo se upeče a je dáno s jinými pokrmy svatebčanům. Na Hlinecku v Chlumu maškarádi stínali kohouta s velikou slávou a četli mu před popravou »žaltář«.**)

Podobně prý dalo se v Chrudimsku, když byla o masopustě strojena svatba bohatá. Jen se divíme osamocené zprávě, že způsob popravy tu změněn. Místo stínání byla prý postavena kdesi na návsi šibenička a po rozsudku pověsil tam kat kohouta provinilce. Toho jsme se nikde jinde nedočetli. Registrujíce zde tuto odchylku od pravidla, neručíme za její správnost. Tak tvrdí Vernaleken.