bez voblečeni. Dež béla řepa ješče na pólo, tak sme si šle na ůo; v advente sme chodile k drohém leďom pod vokno zpívat koledě — pěkný svaty, a tak někde nejakó pronikajici, abe se mele éemo zasmát.

Za to nám venesle ven na dvůr neeo na slene — slaměnko jablek stromovéch, lebo štěpánu; kdo bel lakomé, dal nám cokreno lebo strnis-kovó řepo. To jedna vzala do klena, a pak sme se tém rozdělele. Sušeného ovoce.

Dež bélo na Mikoláše, tak na nás přesil Mikoláš do přástke, chtěl, abesme se mo modlele a zpivale, ale me sme se smále, a tak nám hodně našlahal. Pak sme ohtěle na hospodeni — Mikoláše, tak nám dala s dvě lebo tře stromový jabka. Někde sme na dovico hrávale.

Po vánocích až do pusto bélo veseléš, to sme muhle zpivat, co sme chtěle a chlapci muhle do přástke přejit a také s nama zpivale a hrále. Dež vešle, tož po pozdraveni střisale pazdeři.

Jak nastal pust, zpívalo sme růženec a svaty pěsničke. Ve čtvrtek se nepředlo, to bélo prázdno; každá si muhla něco zasévat alebo jit na hratvo. V soboto se nepředlo, po mlate večir se omévalo, a chestala se řepa pro dobetek na nedělo. Dež se nám nechtělo zpivat, vekládale se po-hadke. Ve středo před velekonocó večir sme šle na dědino zpivat tře svaty pěsničke: 1. Když večer devátá hodina bila, 2. Již dost' jsem pracoval, 3. Tisíckrát pozdravujeme Tebe. Zpivale sme, až se dědina rozlihala; pak sme mele »šádoňk«. Na ten šádoňk každá sme něco vod hospodeni do-stale, a o teho, kde béla poslední přástka, napekle bochet, lebo sme si kópile rohléke, pozvale sme chlapce, ti nám kópile gořalke a me sme jim za to podále bochet a bele sme toze veselý. Po velekonoce se jož večír nepředlo, jenom ve dne, a to tak dloho, až se šlo na trávo!« Šádoňk značí: počastná po dodělané.

***

Přástkám říkají ve Slezsku p ř i d k y. Chození na společné přidky a besedování již pohynuje. Na konci přidek dával se předoucím pecen chleba, navařila se krupice, a měli-li právě bravka zabitého, tedy i maso. V Porube na přidky scházelo se vždy více známých. Každá přidka předla obyčejně pro sebe, zřídka pro hospodyni. V tomto případě bylo uloženo každé přidce upřasti 5 pásem, to jest 100 nití. Počítáme-li, že jest motovidlo půl metru vysoké, jest jedna nit 4 x 1/2 = dva metry dlouhá, pět pásem pak = 100 nití x 2 = 200 metrů. Tolik musila upřísti za večer.

Předly-li přidky pro sebe, snesly si koncem masopustu tam, kde nejvíce upředly, různé potraviny, z čehož si vystrojily s n o š k y. Pomá-haly-li si vespolek, vystrojena jim před každou nedělí a svátkem p o-b a b a, při které se jim předkládala moučná a mléčná jídla, jako lá-manka z hrubé mouky pšeničné nebo ječné s mlékem, pak hrušková bryja a slivová mačka. Bryja se připravuje ze sušených hrušek uvařených v mléce a mačka ze slivek také tak vařených.