Předchozí 0051 Následující
str. 44

Přaslice (viz vyobrazení číslo 19.) skládá se z nohy a hlavy, hlavě říkají obecně kružel. Nohu tvoří prostá hůlka, zastrčená do třínožky, nebo se noha skládá ze dvou Částí tak, že jedna jest pohyblivá a kolíkem zatknutým do zubů v ní vyřezaných se upevňuje na část druhou, která trčí pevně v třínožce. Itružel se nastrkuje na nohu a jest ozdoben větším anebo menším počtem prsténků a oblin vysoustruhovaných. Vřeteno, nebo jak ve Slezsku vyslovují vřeteno, jest oblá tyčinka asi 36 cm. dlouhá a dole hrotem zakončená. Nežli počnou přasť, ováží provázkem kuďěl na kružel a potom předou, buď kolovratem, buď vřetenem. Hlavní části kolovratu jsou podnožka, kolo, přeslík, péra, špulka. Předou-li vřetenem, zadrhnou nejprve na špici jeho vlákno a potom se vřetenem vrtá jednou rukou, ježto drahou se len souká. Když napředou dosti dlouhou nit. natáčejí ji na vřeteno a zvláštním způsobem ji na špici jeho znova zadrhnuvše, opět vrtají. To se opakuje tak dlouho, až jest vřeteno plné a pradlena může říci, že má první potáček neb potáč. Na vřeteno, aby mělo větší setrvačnost, postrkují také kroužek, zvaný pře-danek, v Cechách přeslen.

Mladé pokolení neví již, jak trhali len a ko-nopě, jak se mlátil len, co jsou »pobabiny«; jak »olejník« dělal lněný olej a k čemu byl »záboj«; jak se len rosil; jak sušil v »pazděrnách«, a jaký to život byl ve statku, když se len *lámal« na »lamkách« a »potíral* na »potírkách« čili >trli-cach«, až »pazdeři« lítalo; jak se česal a svazoval do »klobův«; jak se »kud(l* omotávala na »kružel«, a jak se na vřeteno, »přaslíkem« otěžkané »přadly« » potáčky*, nebo jak na »kolovrátku« se rychle naplňovaly ->špulky« ; jak se motalo na ¦> moto vidle«,. kterak se niti počítaly, až bylo celé »přaděno«; jak se »přaza« bílila na j>bělidlach«, a jakou práci měli 4káči«, než různé ty »přaze< setkali v »nátěnka«f nebo hrubší plátna; nevědí také. jak ty košile nové škrabaly z plátna dosti tenkého, dokudž ještě tu tam zůstalo kousek pazdeří; nevědí Laké, co to-byly přídky, když všichni předli z povinnosti, jedni pro vrchnost, jiní od fur a pod.

»Přidky« trvaly po celý zimní čas až do veliké noci. 10—12 pradlen čili »přidek« mívalo společně

»přidky«. Každá složila na týden na světlo. Kde měli svůj olej lněný, doma robený, přinesly z domu olej. Někdy se svítilo ještě »lučivem«. Viz vyobrazení č. 20., světnice lašsko-těšínská.


Obr. 19. A) Přesliee z Opavska, a) noha, b) kužel, c) provázek na omotaní inu. B) Vřeteno s namotanou přízí (potáček).


Předchozí   Následující