vedení pěstování jednotlivých plodin, o krocích veřejné správy k zlepšení hospodářských poměrů, o melioracích, hospodářských školách, o dřívějších poměrech poddanských a p., abychom způsobu hospodaření lidového dobře porozuměli. Na to přecházíme k jednotlivým druhům zemědělství, ímž se lid zaměstnává. Rolnictví zahrnuje v sobě vzdělávání polí a luk, zahradnictví, štěpařství, vinařství, chmelařství, zelinářství a vrbařství. Některé druhy pěstují se jen v určitých krajinách (chmelařství, vinařství, vrbařství), jiné skoro všude, ale nestejně dle úrodnosti a polohy půdy a dle stupně vzdělání rolnictva. Zvyky a obyčeje k jednotlivým druhům zaměstnání se pojící jsou z části stejné, z části různé. To vše bude třeba konstatovat a vysvětlit. Vedle rolnictví máme chov koní, skotu, bravu, drůbeže, včel. Život a zvyky pastevců, hospodyněk a pasaček drůbeže a včelařů poskytují plno látky velezajímavé. Dále máme lesnictví a lovec tví s význačným pro lid pytláctvím, dřevorubectvím a p. a konečně rybářství a plavectví se svým zvláštním životem a obyčeji. Další kapitola budiž věnována domáckému průmyslu. Původně skoro vše, co rodina potřebovala, v rodině se vyrobilo, veškeren průmysl byl domácký. Jen málo které zaměstnání vymykalo se z tohoto kruhu a bylo vyhrazeno zvláštním pracovníkům; na př. kovářství. Vynikající pracovníci však záhy asi pracovali nejen pro sebe a svou rodinu, ale též na výdělek, pro jiné. Anebo byly kraje, jež skýtaly všecky podmínky k jisté výrobě, ano vábily k ní; celé rodiny se jí oddávaly a prodávaly pak výrobky tyto pro kraje jiné, kde se nepěstovaly, na př. tkalcovství v hornatých krajích, kde úroda je slabá, ale len se daří výborně. I tento druh výroby zaniká rozvojem řemesel a hlavně rozvojem strojů a továren, leč kvetl do nedávná a mnohé druhy udržely se podnes (hračkářství, papučářství valašské atd.). — Na konci, pokud se dříve nestalo, uvésti sluší zvláštní typické postavy z nynějšího i staršího života zemědělcův (šafáři, hlídači, drábi a pod.).

K vlastnímu zaměstnání zemědělskému pojí se i způsob primitivního obchodu, jímž zemědělec své zboží prodává a za ně kupuje své potřeby; zejména obchodování žen s vejci, drůbeží, máslem, mlékem, zeleninou a pod. je velmi zajímavé. Rozdíl nynějších kommunikačních prostředků, hlavně železnic, od dřívějších, o nichž zvláště sluší promluviti, zvrátil dřívější poměry, zmařil význam velikých i menších trhů, zničil mnohé formanské živnosti, zájezdní hospody, také typ zvláštních venkovských hokynářů sprostředkujících obchod venkova s většími městy je málo zastoupen, ubývá podomních obchodníků v drobném zboží, kramářů atd.

Nastínili jsme hlavní obsah lidovědy. K vlastnímu pojednání nezbývá než připojiti seznam materiálu a lidovědeckou literaturu, jakož nesmí se zapomenouti na lidopisné studie výtvarných umělců. Nejlepší popis na př. fysiognomie, nebo ozdobné části stavení,