Bylo by velice zajímavo obírati se každým jednotlivým zjevem folkloru zvláště, ale zašli bychom příliš daleko z daného nám rámce. Chceme jen napověděti, jaké úkoly tu čekají ještě příští pracovníky. Každý jev má býti do podrobná poznán, správnost jeho dosvědčena; dále se má stanovití, kde všude se vyskytuje; má se pátrati po podobných zjevech jinde, srovnati je s našimi; má se pátrati po původu jeho; má se náležitě oceniti a postaviti do patřičného mu místa v kulturní historii. Na tento poslední moment se často zapomíná. Jak zajímavé by bylo na př. srovnati způsoby poučování lidového s didaktickými methodami odborníkův. Hádanky byly před Sokratem a jeho methodou. Filosofové pro vyjádření hlavních svých myšlenek užívají formy přísloví.

Pospíšíme však raději k ostatním oddílům lidovědy. Nejdříve uvádíme obydlí a zařízení domácnosti. Lidověda nám vylíčí různé polohy a sestavení vsí se zřetelem k okolí. Nelze všude stavětí stejně; v údolí nebudeme hledati okrouhlou vesnici. Náhledy o vhodnosti, o pohodlí, vkus a jiné ohledy tu rozhodují. V soustavném vylíčení najdeme popis vsí, původ jednotlivých podob jejich, podrobný popis domu a všech jeho částí s vylíčením, k jakým účelům slouží a jak se osvědčují, vylíčení celého domácího zařízení. Již na NVC. jsme viděli, jaká rozmanitost tu panuje, a podrobné studium nalezne zvláštností více.

Po vylíčení obydlí přirozeně následuje popis života. Základem je popis každodenního obyčejného života a odchylek od něho v neděle a obyčejné svátky. Následují pak zvláštnosti, jež způsobuje život rodinný (dítě, křest, děti mezi sebou, děti a rodiče, jinoši a dívky, svatba, muž a žena, děd a bába, výměnek, příbuzenstvo, nemanželské děti), život sousedský (poměry sousedské, jednání mezi sousedy, zábavy: přástky, besedy, muziky, pouti, jarmarky) s dodatkem o starších poměrech společenských (zádruha, robota) a konečně výpis, jak během roku práce i život se mění, a sice život rodinný i sousedský, jaké zvláštní svátky se slaví a pod. Všeliké zvyky a obyčeje ve všech oddílech je třeba uvésti do podrobná. Dodatek tvoří stať o stravě (obyčejné, sváteční, příležitostní o krtinách, o svatbě, o posvícení, o vánocích atd.). V materiálech dosavadních o životě lidu právě na základ, na život každodenní, všední, často menší se klade váha než na vynikající chvíle v něm. Ovšem co jest stálé, všední, co nevzrušuje mysl, to snadno ujde pozornosti. Bohužel i sama NVC. skýtala nám obraz lidu v jeho svátečním šatě slavnostních chvílích a málo předvedla lid v šatě robotním při namáhavé práci. Ale právě každodenní, stálá lopota, denní život všední jest ten nejcha-rakterističtější, nejdůležitější.

Již zmínili jsme se o práci. Ano, život lidu nelze oddělit od jeho práce, neboť práce vyplňuje daleko největší část jeho života. Přistupujeme tedy k zaměstnání lidu. Část tato opět potřebuje historického úvodu o dějinách hospodářských strojů a nářadí, jichž lid užívá, o za-