hlavně o kultuře a v podřízených odstavcích o národech. Ale folklorislé a kulturní historikové čistého zrna zabývají se obyčejně jen nižšími vrstvami osvětových národů (přibírajíce nižší, t. j. starší fáse jejich kdežto ethnologové srovnávají veškeré nižší fáse lidstva vůbec, studují primitivní kmeny vedle nižších vrstev osvětových národů.
Studie podobné hlavně v Anglii se pěstily. Hlavní představitelé tohoto bádání jsou : H. Spencer a J. Lubbock (viz uvedené jejich spisy) a zvláště E. Tylor, kterýž pro svou methodu je směrodatný; jeho studie líčí kulturní počátky lidstva vůbec na základě veškerých pramenů; spisy: Early history of mankind and of civilisation (3. vyd. 1878), Primitive Culture (2. vyd. 1873). Však i v Německu našly ohlasu, kde již Bastian jim připravil půdu. Ještě více pak na Rusi, kde lidověda do veliké míry zastupuje národopis. Ani jinde nezůstávají pozadu. Francie hlavně se oddala studiu anthropologie a praehistorie. Nejnověji však dohání, co v ethnologii zanedbala, a sice pracuje právě v tomto směru kulturno-hi-storickém (a sociologickém).
Tak máme studie o rodině, jako: f. f. Bachofen, Das Mutterrecht (1861), A. Gi-rand-Teulon, Les origines du mariage et de la famille (1884), Fried. Llellwald, Die mensehl. Familie etc. (1887). f. Lippert, Die Geschichte der Familie (1884), D. Mac Lennau, The patriarchát theory (1885), L. H. Morgan, Ancient society (1877), A. H. Post, Die Geschlechtsgenossenschaft der Urzeit und dic Entstehung der Ehe (1875), Debicre, E évolution de la famille (1884), Ch. Letourneau, Eévolution du mariage et de la famille (1888), C. N. Starcke, Die primitive Familie (1888), H. Post, Geschlechtsgenossenschaft der Urzeit (1875), Studien zur Enhvickelungs-geschichte des Familienrechtes (1890), LI. Thulié ve spisu La Femme (1885) obírá se vývojem ženina postavení (srov. též : R. Perez Requeijo, La mujer etc. 1889), LI. Ploss ve spise Das IVeib in der Natur-und Volkerkunde (1885) jednotlivými jevy ženského života u různých národů (srov. téhož : Das Kind in Brauch und Silte der Volker 1884).
Dále máme studie o vývoji práva a majetku ; uvedené studie o rodině namnoze i vývoje práva se týkají. Však máme i spisy speciálně, jako: E. Dareste, Etudes de Phistoire du droit (1889), E. de Laveley, De la proprietě et de ses formes primi-
tives (1874), Ch. Letourneau, Kévolution de la proprietě (1889), E1 évolution juridi-que dans les diverses races humaines (1890), D. Mac Lennau, Studies in ancient history (1876), LL. Sumner Maine, Ancient law (1861), Early history of institutions (1885), Early law and costom (1883), H. Post, Bausteine fůr eine allgemeine Rechlswissenschaft (1881), Ursprung des Rechts (1876), Die Grundlagen d. Rechts (1889), Anfánge des Staats- und Rechts-lebens (1878), Einleitung in das Studium der ethnolog. furisprudenz (1886), Afrikán, furisprudenz (1887). Významné jsou články Kohlerovy (v Zeitschrift fůr vgl. Rechtswissi). Také Bastian napsal Die Rechtsverháltnisse b. versch. Volkern (1872).
Studie o zvycích a pod. máme: R. Andree, Ethnogr. Parallelen und Vergleiche (1. sv. 1878, 2. sv. 1889), Anthropophagie (1873), Lvest, Tato rte n, Narbenzeichen und Kor-permalen (1887\ A. Lacassague, Les tatoua-ges (1881), f. G. Fratzer, Totemisme (1887).
0 umění srv. Dreher, Die Kun st in threr Beziehung zur Psychologie und zur Natunvissenschaft (1875; obsah: pojem krásna se vyvíjí u národů zvolna jako u jednotlivce pozorováním, srovnáváním, přemýšlením) a Reber, Kunstgeschichte des Al-terthums (1871); jmenovitě o umění stavi-Lelském jednalo se s ethnografického hlediska, na př. L.ezvis LL. Morgan, Llouses and house-life of the American Aborigi-nes (1881), Hellwald, Haus und Hof in ihrer Enlwickelung (1888); vývoj písma zvláště je důležit; srov. na př. H. Wuttke, Geschichte d. Schrift und d. Schriftthums (1872), Faulmann, Das Buch der Schrift (1880) a Illust. Geschichte d. Schrift (1880), R. Dvořák, Dějiny písma (Athenaeum II.).
O mravním vývoji srov. fanet, La mo-rale (1879), Ch. Letourneau, L'évolution de la morale (1887); pozoruhodný jsou rozpravy, jako Kulischerova o dualismu a ethice primitivních národů (Zeitschrift fůr Ethn. 1886), nebo de Domenicis (profily mravního světa vRiv.difilosofia scient. 1889).
Ve všech těchto a podobných studiích jmenovitě jest probádán vývoj jednotlivých sociologických a kulturnohistorických jevů u kmenů primitivních. Tim důležitá se stává otázka, co jsou divoši, čím se charakterisují na rozdíl od národů kulturných, a jaký vůbec studiu poskytují materiál. Co si různí autorové a různí věkové myslili slovem „divoch", to sebral Max Můller ve studii The .Saw^(Nineteenth Gentury, 1885). My
