Nástin dějin ethnologie.

Roku 1839, 23. srpna měla svou první schůzi v Paříži Société ď ethnologie. Její předseda Edward v zahajovací řeči rozvedl myšlenky své, které před desíti lety pronesl v listě svém k Thierrymu o stycích fysické organisace, morálního a intellektuálního charakteru, jazyka a tradic historických. Ve všech se zrcadlí dějiny národa.

Společnost rozkvétala. Chlubila se předsedy, jako byli právě Edward, Avezac, Le-normant, jakož i členy, kteří výborné své publikace (ethnologické monografie) v jejích Zprávách uveřejňovali.

Již o rok dříve (r. 1838) založena byla v Anglii Society for the protection of the aborigines, ale ta měla přece jen hlavní účel filanthropický a nedodělala se takých vědeckých výsledků, jako společnost francouzská. Ethnologii v ní pěstovala zvláštní sekce.

Založením francouzské ethnologické společnosti vstupuje vývoj ethnologie do nového stadia. Pracovníci měli své středisko -a svůj orgán (Zprávy společnosti). Od té doby roste ethnologická práce v monografiích. Zakládají se i jinde ethnologické společnosti po vzoru společnosti francouzské. Zakládají se časopisy. R. 1.843 psal Siebold Jomardovi o užitku ethnografických museí, kterýž list měl tutéž zásluhu, jako dříve Edwardův o založení ethnologické společnosti — počaly se sbírati předměty pro národopisná musea.

Po francouzské společnosti brzy následovala americká American ethnological Society (1842) přičiněním Gallatina a Schoole-erafta. jež s počátku se vyznačovala sbíráním linguistického materiálu, později pěstováním amerického pravěku {Squier, Davis atd.). Čilý ruch ethnografický zavládl na Rusi. Tam již od minulého století měli zájem o primitivní kmeny své říše a poměrně