náboženství, umění, věd i obyčejů) r. 1815 až 1826, kteréž obsahuje pro Evropu šest, pro Asii čtyři, pro Afriku a Ameriku po dvou svazcích (index r. 1829, dodatků a oprav 3 svazky 1831 — 34), jest spojením ethnologie s historií. Podobný směr mají: K. Vollgraf, Charakteristik oder Charakter- und Kultur-statistik der german. und slavischen oder modernen Volker Europas als Einleitung zur modernen Politik (1828), R. Cheverix, An essay upon national character 1832 (chce zkoumat příčiny, jež určují charakter národů ve vzdělaných státech), F. de Rouge-mont, Précis ďethnographie, de statistique

et de géographie historique 1835—37, F de Brotojnie, Histoire de la filiation et des migrations des peuples. 1837—38 atd. Všecky ony práce ukazují nám, že ethnologie vyjma Pricharda volně se vyvíjela na podkladě, daném anglickou filosofií, francouzskou školou encyklopaedistů a Herdrem i filosofy německými, jakožto část všeobecných dějin lidstva, a sice dějin kulturních, v nichž nelze jen data kupiti a chronologicky řaditi, nýbrž v nichž zákonitost vývoje se musí zrcadliti. Ethnologie zkrátka rodila se v onom proudu vědeckého bádání, kterýž došel svého nej-lepšího výrazu v „Sociologii" Aug. Comtea.

(Dokončení.)