Předchozí 0290 Následující
str. 279
My že dvě srdce míváme, bídy, nouze dosti máme. Dokud upřímní nebudem, nouze, bídy nepozbudem, v soudný den se budem třásti, majíc z hříchů počet klásti. Jestli upřímní budeme, nebeské slávy dojdeme.

10. Pán a spasitel, Kristus náš složil modlitbu Otče náš, jeho učedlníci milí tu modlitbu se modlili. Sám v zahradě se jest modlil a krvavým potem potil, a to pro naše spasení. Padl na zem unavený. Modlitba má bejt skroušená. horlivá a ponížená My jestli kdy se modlíme, chodíme nebo stojíme, nešt se zvoní na klekání anebo k pozdvihování, máme železný kolena, naše huba bývá němá, neodtrhnem se od práce, zanecháme Otčenáše. Mnozí, jestli jej říkáme, leccos k němu přidáváme : „Tvé království, Tvá jest sláva," plácáme jej halabala. Tak jest neučil Kristus Pán, to hloupým lidem povídám; než jak jest on ráčil učiti, tak se vy máte modliti. Klečet na kolenách máme říkaje modlitby Páně :

tak když se budeme modliti, v nebi radost budem miti.

11. Marš, marš, vzhůru! židovina, jdou jímat Božího Syna. jejich jenerál jest Jidáš Neznali jste jej žádnej z vás. Svou kumpanii mustruje, čertovina se raduje. Jak vlci vzteklí klusají a Krista Pána jímají, vedou jej jako zločince před svy židovsky prašivce. Anáše a Kaifáše, Lucipera, Satanáše. Kristus Pán je vyučoval, jich nemocné uzdravoval, za to jeho dobrodiní pěsti biji, tlukou, trýzní. Skroušenost*) to dává znáti, že svět za dobré zlým platí; co jsme dobrého přijali, brzy nám to vyjde z hlavy. Tak jsou to nešťastné časy: strejci, bratru vyrvem vlasy. „Čert mně do něho, co pak víc! Já se jej neprosím za nic. Bez něho přece živ budu, ještě mu natluču hubu!" 0 přehrozná nevděčnosti, lidských srdci ztrápíš dosti. Co pak tebe trápit bude, zkusíš, až tvůj cíl vyjde, jestli (se) polepšiti nechceš, zlou odměnu někdy vezmeš. My nevděčnost zavrhněme, spaseni věčné budeme.

Ferdinand Vele:

Dřevěné zvonice na Slansku.

(S 16 vyobraz.)

Ve své studii o lidových stavbách na Slansku v Českém Lidu slíbil jsem, že podám dodatkem výsledek práce, kterou jsem podnikal o dřevěných zvonicích jakožto autor 20. dílu > Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století«, vydávaného od Archaeologické kommisse České Akademie řízením předsedy této kommisse, p. vrchn. stav. rady Jos. Hlávky. Vzdávám zároveň díky si. kommissi a zvláště předsedovi J. Hlávkovi i referentovi


*) Mělo býti: zkušenost.

Předchozí   Následující