@NZ@ČASOVÉ ZPRÁVY

* Slavibor Kalousek, c. k. místodrž. kone. praktikant v Písku, ý 23. dubna 1901 ve věku 26 let. Zesnulý, snaživý a skromný pracovník byl přispívatelem Českého Lidu. Pod pseudonymem „VácslavHej nicky" uveřejnil v G. Lidu VII. str. 191—195 rozpravu „Ves Vápensko", která vzbudila značný rozruch. Tam totiž dokázal klidným, ale nezvratným důkazem, Lže model vsi Vápenska, znázorňující typus staré vsi kruhové slovanské, vyložený na Národopisné výstavě a pak v Museu Národopisném, představuje vesnici založenou (podle dokumentů archivních) teprve ve druhé polovici stol. XVII. nebo na počátku stol. XVIII. Důkaz Slavibora Kalouska byl, pak potvrzen od F. Otruby, G Lid, VII. str. 277. Škoda, že neúprosná smrt přerušila všecky jeho další plány a pokračování v studiu tak slibně zahájeném. Gest budiž jeho památce !

@NZ@ SMĚS A DOTAZY

S-------------------------------------------------------------------------------------------------j,

* Rychtářské právo, palice. (Obec Bar. ve V.) Místo písemné odpovědi podávám tyto pokyny: 0 vzniku „práva rychtářského", jaké byly obyčeje při svolávání hromady, jak se posílalo od stavení do stavení s oznámením, oč jde, atd., podal redaktor Českého Lidu obšírné zprávy v stati „Rychtářské právo, palice, kluka", Věslník Král. české spol. nauk, Praha, 1896 (též otisk u firmy A Řivnáč, Praha). Jak vypadalo u nás i jinde, jak se vytvářela jeho podoba, znázorňují připojená vyobrazení, jež s laskavým svolením redaktora Věstníku Kr. č. spol. nauk a tajemníka třídy filos.-historické na str. 414 a 415 otiskujeme. Podpisy objasňují tam zřetelně, co které vyobrazení značí.

* Stínání hohouta a shazování kozla. Loňského roku o císařském posvícení v Kunraticích u Jilemnice brzy po poledni shromáždily se na návsi všechny slavnosti se súčastnivší osoby i diváci. Na saně tažené dvěma voly vstoupil žid s nevěstou, která držela vycpaného kohouta. Žid s šosatým kabátem a přidělaným nosem. Nevěsta ustrojena byla jako na svatbách se děje. Na to se počal sestavovati průvod. První jel anděl, celý oblečen jsa do bílé látky. Na hlavě a na bílých střevících měl modré pentličky. Za andělem jelo šest »kyrysařů«, oblečených v brnění a s helmami na hlavě. Za kyrysary šli muzikanti a konečně saně. Okolo celého průvodu objížděl čert, celý černý se dvěma rohy na hlavě. Celý průvod objel za veselých zvuků hudby ves a dostavil se opět na náves, kde byla kohoutovi za velikého jásotu hlava useknuta. Okolo něho se pak tancovalo. Každé děvče, které tančilo, muselo dáti nějaký peníz na