str. 417
O „pentlení" nevěst a družiček na Moravě.
Sděluje prof. Jos. Klvaňa. Připsáno p. Dru. č. Zíbrtovi na důkaz úcty opravdové.
Stak zvaným „pentlením" nevěsty a družiček setkáme se dosud ve mnoha osadách moravského Slovenska a v několika místech na Valašsku. Druhdy i na Záhoří i na Hané bylo obvyklým.
„Pentlení" (na Velecku a v okolí Veřovic u Frenštátu hua-dění, hlazení*) jest zvláštní svatební úprava hlavy nevěsty a družiček a jest tak nápadná a po většině tak malebná i odchylná od nynějšího obvyklého věnčení družiček i nevěst selských i městských, že věru stojí za to, aby přátelé národopisu a kulturní historie, ano i malíři naši na ni byli upozorněni co nejdůtklivěji. Překvapí zajisté „pentlení" laika svou zvláštností jaksi exotickou, malíře na všech skorém místech svou zajímavou for-málnou i barevnou krásou, nejvíce pak kulturního historika svým starobylým původem — jestiť úprava tato hlavy nevěstinské i druženské zbytkem z dob středověkých.
Nebudeme ze široka vykládati domněnky. Známé dílo našich kulturních historiků Dra Č. Zíbrta a Dra Zikm. Wintera „Dějiny kroje v zemích českých" nás o všem dopodrobna poučuje.**) V něm dočteme se, že juž ve XIII. století v zemích českých vyznačovala ženu hlava a tudíž i vlas zahalený, zavitý, ***) pannu pak vlas prostý, sepjatý u vznešenějších sic kovovou páskou, u nižších tříd však stuhou, zpravidla barevnou. Stuha ta, „tkáni ce čili pentle", bývala ovšem
Hornolužická nevěsta ze vsi katolické v „bortě".
*) U lužických Srbů slově úprava svatební hlavy nevěstiny „hlazenje".
Srv. A. Černého Svatbu lužických Srbů. Světozor 1893 str. 414. **) Viz v díle uvedeném v části prvé Zíbrtovg str. 86, 258, 349, 351, 352,
v části druhé (Wintrově) str. 47, 79, 81, 101—103, 372—375. ***) Srv. „obalen í" vlasů vdaných žen na Slovácku a název „z á v i t k a" pro padlou dívčici na Mor. Záhoří. „Závitka" totiž musí nositi vlasy zavité jako žena.
|
