znamenati ne-li všady stopy starého opevnění, tedy stopy jakéhosi osídlení. Největší toho druhu hradisko jest

Vincův háj u Mirošova. Jest to vyvýšenina osamělá, holá a odevšad v okolí viditelná. Svahy její spadají na straně jižní a západní dosti příkře v koryta někdy mohutných vod a na ostatních stranách jsou povlovnější a velmi rozsáhlé. Na vrcholišti je kamenný násyp asi 200 kroků dlouhý, místy až 30 kroků široký a 2 m. vysoký z kamení nasypaný. Na západním konci rozšířen jest v rovinu 50 kroků dlouhou a 20 kroků širokou a asi 2 m. nad okolní půdu vyčnívající. Podobné asi rozšíření násypu spatřuje se i na jeho východním konci. Uprostřed násypu jsou dva hrboly asi 1 m. zvýší. Pod násypem k jihu je rovina, která po 10 krocích přechází ve svah skoro svislý. Od násypu po úbočí západním táhne v údolí potoka kamenný násyp, jaký často při pravěkých hradiskách je viděti. Ústní podání klade sem hrad a mnoho sklepů zlatem naplněných. Jiné háje jsou: Kubův háj u Vrbětic a háj u Slavičína; hájky u Hradšovic a u Divnic.

Konečně i všechny Kamenné a Kamence dlužno pokládati za pravěká sídliště hrazená; neboť i tu vyskytují se stopy pravěkého opevnění a lidského osídlení ve zbytcích násypů z drobného kamení naházených a vrstvách kulturních, v nichž často na střepiny rázu pravěkého se přichází. Největší toho druhu na ten čas známé hradisko je

Kamenná u Kudimova. Jest to náhorní rovina, lesem porostlá, která mezi dvěma potoky směrem severozápadním se táhne a směrem od východu k západu na několika místech kamennými násypy je pře-pažena. Tam kde oba zmíněné potoky se sbíhají, byl snad přístup ke hradisku nejsnadnější, neboť v místech těchto násypy rozměry svými obzvláště vynikají. Pokračováním této náhorní roviny je les Důbravy od Kamenné úzkou převlakou oddělený. Na této převlace je několik umělých vyvýšenin, snad mohyl. Její východní úbočí slově Paličky; i tu vyskytly se kulturní vrstvy. Také vDůbravách, o nicMž jde pověst, že tu osada stávala, znamenati jest podélné násypy kamenné.

Jižně od Kamenné, při spojení potoků Kladenky a Rudimovky, vystupuje vyvýšenina již na prvý pohled zajímavá. Na jejím vrcholišti jsou umělé vyvýšeniny, příkopy, a v rovině, jež k jižnímu svahu přiléhá, uloženy jsou pod povrchem asi 2 din. silným popelnice s přídavky bronzovými. Návrší toto nyní Řezníkov. spíše, jak ze starých listin je zřejmo, Ěehníkov se nazývalo. Jiné Kamenné jsou u Podolí se Strážným, u Ludkovic s hradiskem Oberské (viz Časop. vlasten. spolku olom. č. 27., str. 123.), u Starého Hrozenkova a u Luhačovic. Kamenec uRudimova, Roket-nice, Vlachové Lhotky, u Prečkovic a u Lačnova.

Tím naznačil jsem v krátkosti známosti o poříčí Olšavy, Vláry a Senice za doby pravěké. Shrnou-ii se v jeden celek, možno říci, že lidstvo posunovalo se v končiny zdejší od západu údolím řeky Olšavy nejspíše hned v oněch dobách dávných, kdy kovy nebyly ještě známy