přes noc divoká svině rozházela; dále, že tu černokněžníci do země vcházeli a na nedalekých Kruhách a Matějatkové, polních to tratích, ze země vycházeli. Jižně od Hrádku vystupuje z horského hřbetu Holá-stráž; jest to vyvýšenina, rozhledu do daleka a široka poskytující, na jejíž podobě že ruce lidské dlouhé doby pracovaly, již na první pohled se vidí. Na vrcholišti jest několik umělých vyvýšenin s umělým násypem na straně západní a jihovýchodní. Ustní podání vypravuje, že se tu jakási ruda kopala, a že se tu černokněžníci zdržovali.

Hrádek u Šěudlova jest vyvýšenina osamělá s příkrými svahy bez jakéhokoli umělého opevnění. Podání ústní o Hrádku praví, že se na jeho úbočí kopala za stará jakási vzácná pryskyřice, akštýn prý zvaná, jíž se za kuřidlo při službách božích užívalo. Také se vypravuje, že tudy mimo dvůr Radošín z Uher vedla prastará cesta v údolí řeky Senice. Západně od Hrádku vystupuje nevysoká vyvýšenina „Stráž" zvaná. Téhož jména vyvýšeniny jsou i při blízké Poteči a u Val. Klobouk.

Hrádek, lesní trať mezi Francovou Lhotou a Pozděchovem, bez umělého opevnění.

Hrádek, ves, stojí, jak se zdá, také na prastarém opevnění. Gradca u Rudimova a Slavičína, viz čas. vl. sp. olom. čís. 21. str. 33. Zbytky pravěkého opevnění jeví se v dlouhých dvojnásobných násypech. Nálezy: Vedle střepin z nádob, jak zdá se, ve volné ruce robených, málo pálených a neornamentovaných, střepiny z nádob jemných, z plavené hlíny slidou silně promíchané, nelze však na jisto říci, zda ve volné ruce či na kruhu robených a střepiny z nádob na kruhu robeuých s okrajem ven vyhnutým a vlnicí zdobených ; železná sekera a ostruhy velmi starého rázu.

Na sousední rovněž náhorní polní a lesní trati Sudinky zvané spatřují se umělé vyvýšeniny, jež na straně severní obkličují málo již znatelné zbytky násypů z hlíny, v nichž při povrchním ohledání naskytly se střepiny velmi starého rázu, málo pálené, neornamentované, barvy žluté a pórovaté na povrchu, o nichž však nelze najisto říci, z kterak robených nádob pocházejí. Na Sudinkách, vypravuje podání ústní, bylo město veliká „Sudina" zvané, které se propadlo. Ku pravěkému osídlení této polohy ukazuje také rozsáhlá a mocná kulturní vrstva, v níž kromě necharakteristických střepin a kostí polovice velké perly z modrého skla byla nalezena. Na vedlejší polní trati Kakové byla vyorána měděná sekera, podobná klínu.

I Kruhy u Rudimova s dvojnásobnými hliněnými a málo již znatelnými násypy s nalezišti kamenných výrobků broušených a štípa* ných, a také Hradská niva, náhorní rovina s umělými vyvýšeninami a úvaly, na všech téměř stranách chráněná a úzkou převlakou od hradiska Gradce oddělená, zdají se býti s touto v jakési souvislosti. Podání ústní vypravuje o Hradské nivě, že tu bývalo veliké město,