Předchozí 0571 Následující
str. 555

hrádek, hradisko, hradíšťko, val, kruhy, šance a p.; ěasto také podání, ústní ukazuje k místům kde osady takové za pravěku stávaly.

Hrady.

Hrad uBánova jest kopec při samé vesnici. Ke starém» opevnění ukazují zbytky umělých násypů, jež na straně severo- a jihovýchodní se spatřují. Na ostatních stranách, kde vyvýšenina z příkrá spadá, zdá se, že umělého opevnění nebylo. Na hrad, o němž podání ústní praví, že býval dřevěný, klade okolní obyvatelstvo původ a počátek osady Bánova. Také se povídá, že na jihozápadním úbočí stával čertův kámen. Při lámání kamene nalezl prý se tu měděný (snad. bronzový) koflík. Nyní zdobí vrcholiště tři kříže.

Hrad u Hradšovic stával, dle pověsti a starých zápisů, kde nyní kostel se hřbitovem stojí, o němž jde pověst, že základ k němu položili sv. Cyrill a Methoděj. Zbytky pravěkého opevnění spatřují se toliko na straně severovýchodní. Dle pověsti byl hrad tento sídlem zakladatele osady Hradiovic; její část, Sáhrarfy, také k jakémus starému opevnění ukazují.

Hrad u Derfle stával prý na místě, kde nyní kostel se hřbitovem stojí. Poloha a nepřístupnost místa, zejména od břehu Olšavy, byla pro pravěký hrad jako stvořena, časté nálezy střepin z nádob tuhových mluví pro pravěké osídlení tohoto místa.

Vyšehrad a hrad Věže viz Časopis vlast. sp. olom. č. 23. str. 119 — 120.

Hrádky.

Hrádek uVolenova jest vyvýšenina bez jakéhokoli umělého opevnění. Příkrá úbočí poskytovala snad dosti ochrany. Mimo Hrádek vedla za pravěku důležitá vojenská, hlavně však obchodní zemská stezka, jež spojovala severní kraje Evropy s jižními, časté nálezy římských mincí svědčí a její důležitosti za časů římských, ano důležitost její potrvala i do dob historických a poprvé v dobách těchto o ní zmínka se činí již r. 1038.

Hrádek u Komně jest vyvýšení, které z východního úbočí hlavního pásma Hrabovčina vyrůstá a mimo stranu západní, kde s náhorní rovinou souvisí, na všech stranách příkře v údolí malých potoků spadá. Přístup na Hrádek nejsnadnější jest toliko se strany západní. Na vrcholišti znamenati jest dvě umělé vyvýšeniny, z nichž jedné, západně od druhé položené, násyp asi 3 m. vysoký k obvodu Hrádku na Obě strany vybíhá, a tam kde úbočí jest nejpříkřejší, v© vzdálenosti asi 25 kroků, násyp se poznenáhlu ztrácí. Pro husté stromoví nebylo lze délku násypu zjistiti. Při násypu na straně západní jest prohlubeň, v níž lid bezednou studni vidí. O Hrádku jde pověst, že nebyl nikdy dostavěn; neboť co přes den se vyzdvihlo, to


Předchozí   Následující