které se propadlo, a že tu seděl jakýsi národ, který od jiného poroben byv, mnohého příkoří a soužení od tohoto zakoušel. Také se vypravuje, že těmito místy k nedaleké hoře Obětové, na jejímž vrcho-lišti také zbytky přebývání se spatřují, vedla za starých časů cesta daleko široko známá, po níž prý již mnoho národů a vojsk přešlo. Při vykopávání v těchto místech lesních stromů přichází se často prý na vypálenou hlínu, popel a uhlí.

Bolegradica u Hradšovic jest náhorní rovina severozápadně od osady, ze které rozhled na několik pravěkých hradisk se otvírá. Na straně západní, kde rádlo zemi často rozhrnuje, násyp velmi dlouhý a již jen málo znatelný od severu k jihu se táhne. Za to na straně východní při lese násyp zachoval se v původní velikosti. Místní podání nepraví o tomto hradisku ničeho, a z nalezených ta malých střepin rázu starého nedá se také na nic souditi. Že Bolegradica původu jest velmi starého a pravěkého, praví jméno samo, že hradisko toto i v dobách historických důležito bylo, svědčí nález zajímavé mince (snad knoflíku), která má na jedné straně korunovanou hlavu s opisem IMP G POSTVMVS Pí AYGr, na druhé straně pak hladká jest.

Hradisko u Vlachovic jest vysoký kopec severozápadně-od osady se zvedající, na jehož východním úbočí táhne se k řece Bojatínce kamenný val 230 kroků dlouhý, Skalka zvaný, v němž dle sdělení přišlo se již několikrát na nádoby velmi starého způsobu. Kulturní vrstvy, jež v okolí Skalky se vyskytují, ukazují ku starodávnému osídlení. S Hradiska na blízkou Volavou, kdež viděti umělé vyvýšeniny mohylám podobné v řadách, vídán prý přecházeti bílý kůň.

Na protější straně za Bojatínkou z polních tratí, Záluží a Krůžcí, vystupuje D u 1 ů v kopec, o němž by se z vlnité polohy sousedních polí souditi mohlo, že byl také kdysi uměle opevněn. Na Dulovém kopci vykopalo prý se mnoho nádob s popelovitou a kostmi promíchanou hlinou. Také na povrchu samém nalézají se střepiny velmi starého, snad neolithického rázu. Střepiny pocházejí z nádob bez kruhu robených, málo jen pálených, na povrchu porovitých, pupíky a vfisky nehtů zdobených. Při povrchním ohledání tohoto místa nalezen i pazourkový nožík, který domněnku pro osazení těchto míst za doby neolithické zdá se potvrzovati. Velmi zajímavá jsou některá topická jména u Vlachovic, o jichž pravěkém původu nemůže býti pochyby, jako : Krůžka, Bojatín, Bohutínec a Kysylov.

Hradisko u Pulci n, viz Časop. vlast. spol. mus. v Olom. č. 28., str. 183.

Hradištné, polní trať u Čichová, o níž nelze říci, zdali ostrožna tato byla uměle opevněna.