Předchozí 0555 Následující
str. 539

blatenská, tak i stará škola hamerská byla vystavena r. 1785. Na statku „u Chmelíků" v Blaťnu se čte": „P. B. J. K. Tento grunt jest vyzdvižen z nákladu Jana Homoláče měsíce 22. června roku 1805. toho roku korec žita za 27. ..."

Obšírný nápis na č. 6. v Millesimově obsahuje reminiscenci dějinnou. Zní takto: „Pochválen buď Ježíš Kristus. Požehnej Pán Bůh tomu domu, vystavěl sem, nevím komu. Kdo v něm bude přebývat, pán bůh mu rač požehnat. Z nákladu France Nováka Jakub Pekař. Ta chalupa se stavěla, když s Francouzem vojna byla. 1. p. 1794."

Nápisy památní psány jsou vesměs česky, ovšem pravopisem té doby obvyklým. My uvádíme je napořád pravopisem nynějším. Bílou vranou jest nápis č. 7. z r. 1790. ve Všeradově: „DEUS ME(U)S ET DOMINUS ME(U)S TIBI COMENDO M : D : K = Pochválen buď Jezus Kristus. Toto stavení jest vystavěno A. 1790 z nákladu Václava Pekarze. Pán Bůh rač dát požehnání tomu domu. Vystavěl sem nevím komu. PRZ : T : R : P." Nejčastěji je psáno švabachem, řidčeji ležatým latinským písmem nebo latinským písmem tiskovým.

Starobylejší nápisy bývají velmi úhledně a mnohdy vzorně namalovány. Barev bylo užíváno růíných. Bud! byla některá slova různobarevná nebo byly aspoň začáteční písmeny jednotlivých slov namalovány barvou odlišnou. Nejoblíbenější barvou bývala barva rudá, červená, zelená nebo černá. Mezi novějšími nápisy nalezne se dosti neúpravných a ledabyle psaných.

Promluvivše o úpravě nápisů záklopních, jak se nám jeví v Železných horách, zvláště v okresu hlineckém, můžeme již zabývati se druhou stejně zajímavou otázkou o territoriálním rozšíření těchto nápisů, o jich množství se zřetelem k jich starobylosti, posléze i o tom, jaké formy záklopaích nápisů jsou v různých vesnicích okresu hlineckého obzvláště oblíbeny a četně zastoupeny.

Přehled ze všech vesnic těchto — vyjma Holetín — podáváme dle vlastního pozorování r. 1891 dokončeného. S povděkem vzpomínáme na tomto místě horlivé ochoty a účastenství, jež pánové Josef Pilař, správce školy z Blatná, František Tamchyna, učitel z Holetína, a Jaroslav Adámek, studující gymnasia z Hlinská, při pracích našich nám osvědčili. Prvější dva učinili zejména soupis dosud čitelných nápisů holetínských

Jména pozemků u lidu českého.

Důležitost místních názvů lidových pro studium arehaeologické, kulturně-historické a ethnografické i jazykozpytné jest uznávána ode všech pracovníků v oborech jmenovaných. 1) V názvech


1) Srv. úvahu A. Sobolevského, JKhb. dap., 1893, III. 4 , str. 437—439.

Předchozí   Následující