Předchozí 0547 Následující
str. 531

byla na sv. Vlasija (Blažeje), který u byzantských Keků slově „strážce býků". Přes to, že etymologie slova Veles 13) byla několikráte vykládána, zůstává až dosud temná. Význam Velesův byl srovnáván též s některými božstvy jiných národů. Kromě Jirečka učinil tak Sabinin. Podle něho Yeles podobá se Odinovi. 14) Srezněvský 15) a Erben16) vidí v něm obdoby Apollona; kníže Vazemskij svozuje jej s řeckým ??? ???? ???? (slunceI7) a R. Heinzel se staronordickým „Volsi".18)

V staročeských památkách první19) zmínka o Velesovi zaznamenána jest u Tkadlečka. Nešťastný milovník rozhořčuje se: „jakýť jest črt aneb ký Veles aneb ký Zmek té proti mně zbudil a navedl!" Doklad tento nevysvětluje nám význam božstva tohoto. Nečiní tak také ani nějaký kněz podobojí v Litoměřicích po roce 1471 v kázání slovy: „O! nechmež již těch hřiechuov u Velesa!" 20) ani Rešel 21) r. 1561, ani Zámrský22) 1. 1592, kteří stejně zaznamenávají nářek novomanželův brzy po svatbě, an si přeje, aby žena jeho „divokou husí byla a někam k velesu pryč za moře zaletěla". Ve všech těchto zmínkách, jak již uvedeno, je Veles jen ve významu čert nebo běs, v čemž patrně pozorujeme vliv křesťanství na původní názor pohanský.

Cennější jsou zprávy staroruské. Letopisec Nestor při r. 907 líčí smlouvu, již učinili Leon císař s Olegem, praví:23) „I kleli se (Rusové) zbraní svou a Perunem, bohem svým, i Volosem, bohem dobytka, a stvrdili pokoj", a při r. 971 opakuje24) téměř totéž. Podstata jeho jako boha dobytka zřejmě vyslovena. V životě 25) sv. Vladimíra z XI. věku vypravuje se, že Vladimír „Volosa idola, jego že imenovachu skotija boga, vele v Počajnu — rěku ??? ." Legenda26) o sv. Avraamii Rostovském vypravuje, že berlou (žezlem) rozdrtil




Předchozí   Následující