„Loupežníci na Chlumu", nýbrž dokonce i pokračování od nejmenovaného básníka.

Hrdinkou dramatu jest Bibiana, dcera kastelána na hradě a rozumí se milenka syna rytířova, který ji hned na začátku kusu předčítá z legendy o kapli chlumské. Rytíř přijíždí večer domů a seznav, že zapomněl na Chlumu u kaple drahocennou hru dámu, posílá syna, aby mu ji přinesl. Syn jeví se však malým hrdinou, zcela lehce dá se přemluviti Bibianou, aby tam poslal panoše. Zatím jde tam Bibiana sama. Utekši před blížícím se hlukem do kaple, stává, se svědkyní hrůzné scény. Kurt, vůdce loupežníků, přichází s Leokadií,. unesenou dcerou sousedního rytíře, a vraždí ji, při čemž Bibiana jen ochranou Matky Boží sama vyvázne z nebezpečí. Když se vzdálili, uprchne i s oblekem a šperkem, který Leokadie musila odložiti. Y těchto šatech hraje pak velkou úlohu, když loupežníci přijdou také na jejich hrad, aby je přelstila a konečně pomohla chytiti. Eozumí se, že Bibiana dostane Otomara. Ona též rozhoduje, aby z nalezených pokladů byl vystavěn na místě kaple chrám.

U Kopeckého nalézáme velký počet her, které by bylo lze zařaditi pod tento druhý typ. Loupežnická tlupa, zle řádivši v okolí, zamíří obyčejně lstivě na nějakou rodinu rytířskou, ale lstí nebo-zradou, nebo věrností poddaných neštěstí se odvrací. A jako v „Loupežnících na Chlumu" Bibiana si zasluhuje Otomara, tak obyčejně i jinde rodinné drama je spojeno s loupežnickým. Milenci, slečna a panoš, na př. prchnou, upadnou však mezi lupiče, chystající se právě na hrad otcův, a zachrání jej. Nebo otec dává dceru svou ne milenci^ nýbrž cizímu, který jest vlastně vrah, a jen zavržený milenec zachraňuje ho pak před jeho dýkou. — Rytířka vyhání dceru hradního, milenku synovu, a tím jí umožňuje zachrániti hrad před loupežníky. Falešný dopis, který Leokadii přivedl v náruč Kurtovn, a přestrojení za rytíře hrají i v těchto napodobeninách velkou úlohu. Ale jedna je změna, pravá změna loutkářská: hlavní osobou při přelstění vrahů je vždy čiperný a věrný Kašpárek. Ukrutnému a bezúčelnému vraždění naučil se loutkář rovněž od Cuna. Trest dle vzoru tohoto se obyčejně odkládá na pozdější dobu, loupežníci jsou prozatím jen odvedeni do vězení.

Ještě třetí typ můžeme odvoditi z pramene v knižné literatuře,. jest to „K r č m a v 1 e s e".

Hrabě Kylián, plukovník ze Strassburku, zabloudil na cestě a ubytoval se v krčmě; hostinská odepírá jim dáti světlo nebo klíče, a ke všem těmto známkám podezřelým objeví Kašpárek loupežníky ve sklepě schované. Pomocí služebné Marie podaří se jim a vojákům, které Kašpárek přivedl z města, loupežníky chytiti. Kylián si pak vezme Marii.

Vzorem jest tu Hanffova povídka „Das Wirtshaus im Spessart", nejen celým dějem, ale i jednotlivými charakterickými