Ozdoby ovčáckého bičiska na Moravě a na Slovensku.

0 starých pastýřích na Moravě podáme zvláštní studii.1) Zatím tuto upozorňujeme, jak pečovali pastýři o své karabáče, o jejich výzdobu. Poznáváme to z razných obyčejův a pověr, vedle jiuého z nakuřování svěceným paškálem. Prvé zaprásknutí bičiskem provázeli svatým znamením a na rukověti vykládali pěkně a uměle kromě podob zvířat a rostlin i ornamenty geometrické i znaménka tajuplná, čarodějná. Jest to zejména můří noha, svaz a sousvaz (svastika), trojhran, sekáč, kříž, slunce, měsíc, rozličné hvězdy, kola a jiná znaménka. Zeptám-li se však pastýřů, proč znaménka divná na bičiska, nebo dudy nebo na své hůlky vykládali a rýsovali, posud mi nemohli opdověděti, jen že to dělávali jejich předchůdci a oni po nich. Z toho vysvitá, že znaménka ta tradičně se mezi pastýři zachovala, od otce na syna se přenášela od nepamětných dob. Není pochyby, že orna-mentika těchto bičisek má ráz starobylý a zasluhuje pozornosti všech, kdož si všímají lidového umění našeho. Podáváme obrázek rukověti (č. l.), kterou darovala spisovatelka pí. Gabriela Preisová národopisnému museu v Praze. Náleželo pastýři Jos. Halouskovi z Oslavan na Moravě. Vedle ozdob čteme tu jeho jméno a letopočet 1844. Obrázek druhý (č. 2.) představuje rukověť podobnou, zdá se, od téhož samouka robenou. Vedle okras čteme dole opět letopočet 1844. Za