přechodní od doby latěnské do doby Přemyslovců ukazuje u nás hojná vlivy římské, jež se ostatně již na konci doby latěnské počaly ukazovati. Do konce této doby do b-—-7. století řadí spisovalel hroby vvinařícké a podbabské s typy merovinskými, Uherce a Pátek do 7.—8. století. Žalov je asi starší, že-lenecký hrob datuje se do 10.—11. století

V této době znamenati lze v celé zemi ochuzení, zaviněné jednak úpadkem obchodních styků země s jihem a východem následkem bouřlivých stěhování národů. Ale i domácí industrie upadla, jak hroby s esovitými záušnieemi prozrazují.

Po té následuje neveliká ale pěkná staf o hradištích; tato zakončena je několika řádkami věnovanými otázkám ethnologickým.

Jak jsme již řekli, nestaví se spisovatel příkře proti náhledu, že země byla kdysi os dlena gallskými Boji a germánskými Markomany. Prvým by se ^musily přičísti nálezy z doby časně těnské, druhým z doby pozdně těnské. Ukázáno je dále na^to, jak od doby neolithické přibývá brachycefalů. Zde dlužno něco opraviti. Článek byl napsán a k tisku upraven před 2 lety Tím se vysvětluje, že spisovatel udává ještě jen ^0% dolichocefalů v době pozdní proti mnohem většímu počtu braehycefalů.

Nálezy posledních 2 let změnily však tento poměr, dlouliolebí a krátko-' lebí udržují se ještě v pohřebištích s esovitými záušnicerni v rovnováze.

Výběr obrazů, jež provázejí článek, je velmi pečlivý a vhodný. Důležité jsou ještě odstavce připojené na konci kapitol o fauně, s kterou v té které době člověk v Cechách byl ve styku, Kapitoly podobné scházely dosud všude v celkovém líčení české praehistorie.

Jaroslav P a 11 i a r d i. Výzkumy předhistorické na jihozápadní Moravě. I. Hroby se skrčenými kostrami. Olomouc 1894.

Dosti objemná knížka jest jen zvláštní otisk článků spisovatelových z minulého ročníku Časopisu vlasteneckého spolku musejního. Nechtějíce proto opakovati, co jsme již jinde v Českém Lidu (III., str. 187, 379) o obsahu vyložili, jen stručně upozorňujeme ještě jednon na tuto pěknou a důkladnou práci. Spisovatel se zdarem se pokusil pracovati i v disciplinách, jež největší část našich pracovn'ku jen velice povrchně zná, na př. v krániologii, a vyšinul se touto prací na jedno z nejpřednějších míst na půli moravské archaeologie.

K. J Maska, Výzkumy^ na tábořišti lovců mamutích v Předmostí r. 1 893. Praha 1894. Eozprav České akademie třídy II., r. III., č 9. (Bez titulu na obálce!)

Ke známému sporu mezi AVankelem a Steenstrupem na jedné a spis. s jinými na druhé straně poskytlo kopáuí v zahradě Chromečkově v Předmostí roku loňského nový dosti bohatý materiál.

Zvířena dilwvialní doplněna byla mnohými pěknými kusy (hlavně z mamutů; i hnáty úmyslně roztříštěné)- Na jednom místě leželo 13 klů na sobě naházených, jinde se přišlo na 4 lebky mamutí vedle sobe stojící. Nástroji! kamenných, zhotovených rukou lidskou, uapočetl řed. Maska na 3000 (nejvíce no žíků z pazourku, rohovce, křemene a pod), neporušených mezi nimi asi 500. Nové jsou dvě sekery z p řibrou šeného vápence. Kostěných výrobků je velmi málo, hojnější jsou již sloňové (i ornamentované).

Do naleziště diluvialniho stáří zasahovaly také dvě popelovité jámy z pozdějšího věku, s černou ornicí, kostmi zvířat, nožíky z pazourku a střepy nádob, kteréž však s dobou mamutí u nás nemají co dělati.