Předchozí 0487 Následující
str. 471
a věnován bude, jak přirozeno, hlavně bádání v starožitnostech krajů baltických. Sjezd má být spojen s výletem do musejí kraloveckých, a zároveň s krajskou ethnografickou výstavou.    N.

@NZ@Kritiky, referáty a literatura.



Dr. J. N. W oldřich. Zur Vorgeschichte Böhmens. Wien, 1894. Separat-Abdruck.

Jest to otisk článku uveřejněného v díle „Österreichische ungarische Monarchie in "Wort und Bild". Práce neveliká, ale velice interessantní pro naše kruhy odborné. V nynější době rozkvětu české archaeologie, kdy tolik nových myšlének a otázek kvasí, budí ovšem přirozeně velikou zajímavost, jak se k různým těm otázkám a hypothesám staví všestranně uznaný autor, jehož jednotlivé náhledy o české době archaeologické byly sice velmi dobře známy, ale jenž jejich souhrn, ucelený v obraz, poprvé tuším zdo předvádí.

Poslední dobu pokusilo se více pracovníků u nás podobný obrázek se svého stanoviska nakreslit, vedle prof Woldřicha ještě prof. Píč ve svém archaeo-logickém výzkumu středních Cech a prof. Smolík v Ottově slovníku naučném. ') Prof. Smolíkovi se práce nezdařila, a referent nemá dosud žádné příčiny, aby slevil"něco z posudku kdysi v českém Lidu uveřejněného (I, str. 609). Také je proto práce p. Smolíkova v stálém odporu s prací p "Woldřichovou. Ale i s prof. Píčem v důležitých bodech se prof Woldřich rozchází, na př. v otázce českého neolithu, jehož se zde proti mínění prvého vřele zastává. Referent sám jen v málo bodech méně důležitých k jinému se kloní náhledu.

Obsah kapitoly „Doba palaeolithická" je dobře znám. Tvoříf tato . perioda v střední Evropě nejvlastnější .rayon prací autorových, jimiž se stal také uznanou^ kapacitou v celé Evropě. Člověk dle prof. Woldřicha žil již v té době v Cechách; sledy jeho jsou hlavně nálezy sudslavické, pak nálezy v Liibné u Rakovníka, v Prachovských skalách u Jičína a jiné méně důležité a jisté. Mosteckou lebku klade Woldřich do doby mladší.

Doba neolithická v Čechách existovala. Svědčí pro to množství sídlišť (nejstaršího rázu je na př. sídliště u Lopaty a Bzů pak u Repína blíže Mělníka) i hrobů. Pouze jižní Cechy dle všeho nebyly buď vůbec obydleny nebo jen velmi řídko. Dobu bronzovou nezahájil v Cechách nový lid, ale bronz přišel sem obchodem; ovšem se brzy i doma počaly robiti předměty z tohoto kovu. Mezi nejstarší naleziště doby kovové patří ty, které stojí na rozhraní neolithu a doby bronzové, na př. hroby v okolí Lovosic, u Předboje, Velké vsi, Přerova atd. Později je už skupina únětická.

Doba železná povstala u nás také pomalým vývojem, a to stykem s kulturou jižních zemí, t. zv. hallstattskou. Do ní řadí spis. zejména mohyly milavečské, mohylu u Dobré blíže Unhoště, u Rovné, u Plava, Husína, část v poříčí Klabavky, hroby u Brozánek atd

Pole popelnicová datují se správně již od doby bronzové. Spisovatel se určitě nevyslovuje o národnosti obyvatelstva, jež je zakládalo, ale dle všeho má je za slovanské. Doba latěnská v Čechách přivoděna byla vlivy západními. Spisovatel nestaví se proti mínění, že by naše, hroby rázu latěnského nenáležely gallskému kmeui Bojů, jenž je historicky v Čechách zajištěn. Doba


1) Také referent dovolí si sem přičísti příslušné stati v díle „Lidstvo v době předhistoncké".

Předchozí   Následující