Congrěs international ďarchéologie préhistorique et d'anthropologie. XI. Session ä Moscou. Tome I. et II. Moscou 1892 — 93.

Oba díly jednám minulého sjezdu jsou již hotovy. První díl obsaliuie :všechna větší pojednání sjezdu zaslaná, byť i nepronesená, díl druhý protokoly vlastních schůzí a zprávy ostatní.

V díle prvním seřaděny jsou v obsahu příspěvky v 5 odděleních, jež i my zde budeme sledovati. V oddílu prvním „Geologie et paleontologie datis leurs rapports ä l'homme primitif" obsažena jsou následující pojednání: S. Nikitin ^0 složení diluvialních depotů v Rusku se vzhledem k člověku předhistorickému." Článek obsahuje přehled všech diluvialních uálezů ruských do r. 1892. Stejného obsahu je následující stať F. Černyševa „Přehled depotů postterciarních a jejich vztahy ke kultuře předhistorieké na severu a východu Ruska". Menší práce uveřejňují dále O. Clerc o jeskyních uralských a Dm. A nu čin o zbytcích medvěda jeskynního a tura fossilního nalezených v Rusku; jinou práci, jednající o diluviu sibiřském z okolí Krasnojarska (gub, jenissejská) podal J. S a v e n k o v. Poslední sem spadající práce je velmi zajímavá stať V. D o-kučajeva „O stepi ruské jindy a nyní." I on zde dochází k výsledku, že člověk ruský v okolí Poltavy viděl ještě velký ledovec skandinávský, a byl svědkem tvoření se jižních ruských veletoků

Oddíl druhý „Archeologie préhistorique, les kourganes et les gorodicht-schés exeeptés" obsahuje: G Chauvet „Srovnání primitivních industrií Francie a Asie". Jde tu o otázku, může-li se třídění předhistorického průmyslu, jak se v Evropě a hlavně ve Francii užívá, upotřebiti také na předhistorickou dobu asijskou. Spisovatel odpovídá : a n o. Celkem byl vývoj týž, po době paleolithické neolith, pak bronz a doba železná. Někdo rozeznávati lze i periody menší, na př v době kamenné v Indii, v Sibiři. Ale zbývá ještě mnoho objasniti, a bude dobře při nynějších velkých pracích kommunikačních k věci té přihlížet. Lubor Nieder 1 e „Poslední výsledkv předhistorieké archaeologie v Cechách a její vztahy k Evropě východní". Obsahuje stručný přehled české _přád-historie dle posledních bádání, při čemž se autor rozhoduje na základě některých důvodů pro slovanskost polí popelnicových a^ původní dlouholebý typ Slovanů, což později jinde šíře a důvodněji zastával. (Článek psán byl koncem r. 1891.) C Barriere-Flavy „O hrobech barbarských z doby Visigothů na jihu Francie".H r a b ě Cassiny „O nefritu v Číně" („iuy"). O. Clerc „O domnělých nálezech nefritu v pohoří uralském". Jsou pochybné, neboť se tu jedná asi o nerost jiný. Kníže P. Putj atin „Ohryzené .kosti v nálezech z. doby dilu-vialní a neolithické". Zajímavá je stať týkající se ohryzených kostí lidských z ruského nálezu v Bologém. V. Peredolskij „Paleolithická doba v okolí města Velkého Novgorodu". Jedná se tu o předůležité naleziště z doby ne o-lithieké na uročišti zvaném „Kolomcy" a vtoku řeky Volchova do jezera ilmen-ského Našlo se tam ohromné množství hrubých kamenných nástrojů z pazourku, tisíea střepů hrubě ornamentovaných a množství opracovaných kostí zvířecích, mezi nimi i kosti lidské a 5 lebek. Peredolskij ustrojil r. 1893 v Petrohradě celou zvláštní výstavu svých nálezů odsud.

Oddil t ř o t í : „K ourganes et gorodichtschós", jest na sjezdu v Rusku konaném poměrně slabě zastoupen. Patří sem články: A. Spicyn), „Gorodišče na severu Rusi" (jedná se o bydlišti s hojnými zbytky kostí" P. K r o t o v a „Dílny na kamenné nástroje v kraji jaranském gub. vjatské aV. Peredolského „O žalníku (pohřebišti) jurjevském nedaleko Velkélio Novgorodu" (kurhany s kostrami). K tomu přistupuje ještě malý článek M. Brandenburga o nádobkách, jež staří Skythové nosili zavěšené u pasu.

Oddíl čtvrtý: „Anthropologie" obsahuje zajímavou stať P. Topinarda o pojmu plemene v anthropologii, M Gilčenka práci o váze mozku ně-