kamennou. Dle Antonoviče tři jsou příznaky existence doby bronzovéí 1. nálezy bronzových předmětů, hlavně nástrojů a zbraní, pokud-možno neojedinělé, 2. nálezy dílen na bronzové nástroje s kadluby, šlakami a pod., a 3. nálezy hrobů rázu doby bronzové. Bronzová kultura vnikla do Ruska ze dvou stran, ze dvou center; ze střední Asie (rozvila se hlavně v Biarmii, dále však ve svém celku nedošla) a z přední Asie přes černé moře a od středu Evropy, jež vnikla až k Dněstru, Smotriči a k záp. Buhu. Mezi těmito hranicemi, v středu Kuši bronzové kultury dle všeho nebylo, ani ve Finsku ani v Litvě, Bélorosiji ani v poříčí středního Dněpru. (Jen je v novorosijském kraji, ač původ její je tu nejistý.) Všude bronzové a měděné věci nalézáme už se železnými. Prüf. An uč in nesouhlasil však v mnohém a připouštěl' existenci jakési bronzové doby, ukazuje zároveň, že třetí její pramen přišel od Kavkazu, který měl věk bronzový. I ve Finsku, Polsku a záp. Rusi jsou dle něho zřejmé toho stopy.

Delegát petrohradské archaeol. komise A. A. S p i c i u podal pak pěkný přehled starožitností z končin slovanské Rusi; vylíčil různé druhy v konstrukci kurtianů, náležejících, různým slovanským kmenům.

Selivanov popsal pohřebiště borkovské u Rjazani, VI. Si z o v hradiště ďakovské nedaleko Moskvy. Na sjezde se však rozcházela mínění o tom, jsou-li to ještě památníky slovanské čili finské. An uč in podal zprávu o stopách trepanací v Rusku, paní Melniková-O 40 dílnách na kamenné nástroje v poříčí Dněpru, Linničen ko o starožitnostech města Glinska v poltavské gubernii, kníže Pavel Ars. Putjatin o klassifikaci předmětů kamenné doby v Rusku (baron de Baye byl proti ní), Popov o pevnosti Sarkelu mezi Donem a Volhou, S 1 u c k i j o otázce kamenných bab, Dr. P í č zaslal referát o svých vys'edcich v bádání české archaeologie.

Také v sekci věnované památkám jazyka a písemností pronesena byla řada referátů prof. Vladimírova, Sobolevského, Sozonova (k otázce o původu ruských bylin), Earského, Sobolova a Bogorodickóho, v oddílu církevních starožitností účastnili se výkladů akademik Vasiljevský, prof. Kirp ičnikov, Petrov, Istomin, Suslov, Averanius (o drogičinskýcb plombách), hrabě de F 1 e u r y, baron de Baye, Trojický.

V sekci ethnografické mezi jinými P. J. Tichovský vykládal' o úpadku národní písně u Kusů, Sobolevský o topických názvech a jich významu v historické ethnografii. Referáty o byzantské kultuře, o starožitnostech klassickýcb. v Rusku, o archivech (D. J. S a m o-kvasová a jiných) pomíjíme. Na konec B ě 1 j a j e v předložil projekt na zřízení nového archaeologicko-ethnografického musea.

Desátý archaeologický sjezd konati se bude dle lednového usnesení předsednictva v Rigě od 1. do 20. srpna 1896>-