Devátý ruský archaeologický sjezd ve Vilně.

Dle prvních nás došlých zpráv podáváme o sjezdu následující zprávu. Sjezd zahájen byl za dosti hojného účastenství a v kraji pro archaeologická bádání velmi výhodném. Čítáť archaeolog Tatur jedině v minské gubernii na 30.000 kurhanů a okolo 1000 hradisü, počet, .který jistě není úplný. Sjezd, jehož uskutečnění se tentokráte, jak předsedkyně hr. Uvarova v závěrečné řeči podotknula, postavilo takové množství překážek v cestu, jako žádnému druhému sjezdu, zasedal celkem jedenáct pracovních dní a v 25 schůzích projednal na 80 referátů.

Referáty tyto jako pravidlem v ruských sjezdech třídí se po skupinách. Nemůžeme si všech skupin důkladněji všimnouti. Zmíníme se několika slopy jen o těch, a v nich jen o těch přednáškách, které jsou pro slovanskou archaeologii nejdůležitější.

Ve skupině, jejíž látky so vztahovaly k historii Litvy a Ruska vůbec, vykládal A. J. Efimenko, A. I. P a v i n s k i j, A. F. Mě r-ž i n s k i j (O litevském „Krive"), A. A. Kočubinskij (Litevský jazyk a náš pravěk), L. Schmid, Linničenko a jiní, v skupině vztahující se k severozápadnímu kraji Rasi, speciálně k městu Vilně G. Orlovskij (O počátcích města V i lna), G. L o n g i n o v, M. N. B e r e ž k o v, J. F. K r a č k o s k i j, V. Gr. Veselovskij a Storožev. Ve skupiuě předhistorické archaeo-logie mezi 22 referáty zajímají nejvíce následující: V. Z. Z a v i-sněvič „O druzích pohřbů v Újezdě mozyrském, rěčickém a bo-brujském gubernie minské" (na základě rozkopání 627 kurhanů z X. věku; v nich převládají dlouholebci). Tatnr hájil existenci bronzové doby v miuské gubernii proti Antonavičovi. Anto-n o v i č popsal řadu kurhanů ze staré vlasti Ridimičů (3 kostrami, dlouholebců je 84'8 %), Ljuba Radziminski 20 kurhanů z doby kamenné z újezda ostrožského ve Volyni, hrabě de Fleury hroby z kraje mezi Gdaňskem a řekou Narevem a bohaté neolithické sídliště a dílnu na kamenné nástroje v Kempe (u stoku Bobry a Nareva). Prof. A. von Bezzenberger z královecké university podal pak interessantní přehled charakteristiky starožitností východního Ruska a Litvy.

Jinou velmi zajímavou přednášku měl VI. B. Antonovič „O bronzové době v poříčí řeky Dněpru". Antonovic" souhlasí s těmi, kteří již dříve prohlašovali, že na velké části dnešního Ruska nebylo bronzové doby, a železná kultura přímo sledovala za