polovypálené (s četnými otisky slámy) a popela, porůznu kousky uhlí a 2 střípky. Yše bjlo velmi sypké, obsah prášivý. Z celého viduo, že mrtvola položena byla do jámy na palivo a jím obložena, kteréž zapáleno; na to narovnáno kamení, jež spojeno vlhkou hlínou a tím mrtvola znenáhla spálena. Že hlína med kameny dávaná, bylo vlhka, blátivá, dosvědčuje ta okolnost, že polovypálena jsouc, přiléhala těsně ke kamenům, nesouc otisky jejich ploch a hran, což by nemožno bylo, kdyby teprv po spálení mrtvoly do hrobu byla vsypána za sucha Hrob až ke hrdlu vyplněn jest- blinou sypkou i polovypálenou, popelem a kamením.

Z důležitého nálezu toho vidno, že naši předkové na Moravě skutečně hloubili jámy v podzemí a částečně v nich spalovali i těla zemřelých.

Z kulturní vrstvy jakož i z jam částečně rozrušených vykopáno hojuo střepin mladšího rázu, dva kamenné klínky, zlomek ohromného mlatu přelomený a opá'ený, pazourkové nožíky, nucleus, železné hřebíky, sídla, hroty, násadce nože, z nichž jeden má držadlo ornamentované a závěsným otvorem opitřené, část mojasné sponky s měděnými hřebíčky a zlomky okrouhlého žernovu. Některé střípky obroušer.y byly do kolečka, jiné pocházejí ze dna ozdoby vypouklé sekáčovým křížem, kruhem, v němž úhlopříčny naznačeny jsou.

Podobné nálezy učiněny i na trati „za mosty". (K).

Ještě mladšího rázu jest o^ada brumovická.

Zde mezi Klobouky a Brumovicemi táhne se mírný hřbet, jehož nitro chová početně jam na prořezu podoby vejčité, při vrchním koiiGi nálevkovitč rozšířených, vynikajících velkými rozměry.

Tak jsme prokopali jámu hloubky 275 m, šířky 2'20 m; obsahovala samý popel, střepiny a kosti domácích zvířat. Jitiá ukrývala dva džbány pokličkami přikryté, vyrobené z černé, slidou promísené hlíny, podobající se svým rázem nynějšímu zboží ivančickému. Z jiných zbytků nalezen křesací kamének, četné kosti z vepře, krávy a kury. Z této byla zde lebka, kosti noh, ostruha, a vejce, v jehož nitru se nacházely četné drobné kůstečky, pocházející z nasazeného kuřete

Trať, na nichž osada stávala, jmenuje se „Harásky", a tradice lidu vypravuje o ní, že zde stávala kdysi osada stejnojmenná.

Podobné zbytky nalezneme zajisté všade v nynějších obcích aneb poblíž, které svým původem zasahují před století XII., kdy nynější způsob stavby nebyl ještě v obyčeji.

Mocná taková vrstva nalezena na př. na Starém Blansku (K), v níž nalezeny hlavně zajímavé ozdoby dna, u B o ř i t o v a při staroslov. pohřebišti (K), K o k o r, Bzence (Mi) (ve trati Bábi), Olšovic, Kelče, Višňového, Holubic, Vojkovic (K) (u vesnice), Němčíc (K) (trat „Kratiny") a j., jichž výčet a podrobný popis by nás daleko zavedl.