ponejvíce kolem průsmyků karpatských. K nim patří na př\ hradisko u Velké (okr. Strážnice), které má přepěknou formu kuželovitou a vznáší se do výšky 639 m nad mořem.

Celé témě hory této je v obvodu bezmála jedné hodiny obklíčeno mohutným náspem kruhovitým, z hlíny nasypaným. Podobné ohrady jsou u Slopuého, Újezd a, Vysokého Pole, Lide č k a, Javorníka, Blatnice, B o r š i c, N e c h v a 1 í n a, Bohuslavic, K e 1 5 a n, V 1 k o š e, M o r a v i 5 a n, Kunovic, Ústí, Kostelec, Podhradní Lhoty, Krahulova a j., jejichž stáří namnoze není uplač dosud zjištěno.

D) Zbývá nám dodati ještě něco o opevněních okamžitých, které z nouze a k vůli jistotě zbudovalo sobě vojsko té které strany.

Opevnění ta často brzy vymizejí z paměti a matou příchozího, jenž je za předhistorická sídla pokládati může. Zbudována bývají ni místech dominující h, odkudí daleko široko viděti po kraji, aneb ovládají důležité strategické body. Bývají, nejčastěji zřízena do čtverce a ohrazena příkopem, přes nějž jedna neb více zasypaných cest vede. Opevnění podobná nalézají se na př. u Horních Moštěnic (Švédské šance), Střížova (okr. Olom. šance), Li dečk a (šance), Javorníka (šance) a j. K opevnění takovému náležejí i tak zvaná kola u č e j č e a M u t ě n i c po stráních hojně se nalézající. Jsou to patrně opevnění jednotlivých stanů podoby kruhů 25 kr. průměru, kolem nichž vykopán příkop. Lid o kolách těch vypravuje, že pocházejí z dob Maric Terezie, která za hladn je nechala stavět a za každé jeho pořízení dvacetník zaplatila.

E) Popis hradů zděných nepadá již v rámec našeho pojednání.

Přistupujeme nyní ku popisu hrobů žárových a odpadkových jam a to napřed opětně těch, v nichž se ještě vyskytují střepiny staršího rázu, potom k nálezům, kde tyto úplně vymizely. Pěkným vzorem jest nám zaniklá osada tvaroženská (okr. Brno) (K.).

U Tvarožny jsou dvě cihelny, z nichž jedna těsně přiléhá ku severní strině obce, druhá však pošinuta něco na západ pod památní kopec tvaroženský, z něhož Napoleon řídil bitvu slavkovskou. Mezi oběma prostírá se malá rovinka zvaná „Krókarky", do níž od severu se kloní poslední výběžky vysočiny českomoravské. Na této ploše nalézala se stará osada, po níž zůstaly mocná ložiska popele a j. odpadků, kteréž někdy tvoří souvislou vrstvu, jinde uloženy jsou v jamách podoby hranolů, nálevkovité, kulovité a p.

Ve vrstvách těch vykopali jsme hojně starožitností, n. př. přesleny, tkalcovské závaží, nástroje z parohu, pazourkové nože, přera-