v průměru, nad hlavní příkop 2,5 m. vyvýšeného, hrad vlastní podobá, se více obdélníku s oblými rohy, průměru 28 a 16 kroků, nad hlavní příkop 5 m. vyvýšenému.

Hlavní val mimo sever, kde nehlubokýra příkopem odtržen od okolní roviny, mění se náhle v příkrou stráň, která ku potoku se řítí.

Z nalezených předmětů nejdůležitější jest stříbrná mince s nápisem „Rex Andreas a Pannonia", dle níž můžeme souditi i na stáří tvrzky senohradské, která do 13. století spadá.

Podobných tvrzí po vlastech našich, dnes opuštěných, zapomenutých, nalézá se množství veliké, a o mnohých z nich dochovaly se nám i pěkné pověsti. Tak na př. o hradisku petrovickém, kteréž spáleno bylo Vokem mladším z Holštýna roku 1406.a)

C) Přistupujeme nyní k líčení starých ohrad, obyčejně v hustých lesích ukrytých, beze všech nálezů, kamž utíkali se pokoje milovní naši předkové ze žírDých rovin v čas nouze. Stávalo se tu ovšeai nezřídka, že obyvatelé používali začasté i hradišf starších, na nichž příkopy a náspy tehda byly ještě zachovalé. K těmto počítáme i hradisko hostýnské, jehož pravěk dostatečně dokázán nálezy zde učiněnými.

Památná hora ta, dominující to výstupek moravských Karpat, věnčena jest na temeni svém mohutnými náspy podoby nepravidelně oblé, délky 1800 na., v nichž prolomeno v různých dobách 5 bran, z nichž dosud jedna železnou se nazývá. Na straně západní pod náspem mimo hradisko vlastní vyvírá vzácný pramen vody, ač i uvnitř hradiska nalézají se dvě prohlubně vodou naplněné, které se za cisterny pokládati mohou.

Podobnou ohradu, ale beze všech nálezů, zjistili jsme letošního roku blíže Ceky ně (okr. Přerov).

Zde mezi Malými Penčicemi a Cekvní přijímá potok Olešnice horskou ' bystřinu od Žabeční Lhoty přicházející, s kterou společné obmývá ostrožinu u lidu zvanou Hradiskem. Plocha ta na severu přetržena valem 170 kroků dlouhým, nerovným, který však vede celkovým směrem vjchodozápadním. Za jeho příkopem jest opět plocha rovinná, načež následuje příkop druhý, který kruhovitě obepíná vlastní hradisko, 664 kroků v ochozí, mající r.ad okolí příkře vyvýšené. K jihu se ostrožina sužuje a přechází v mírnější svah, taktéž uměle srovnaný. Odtud vede nahoru stará cesta nejprve po stráni, pak v délce 190 kroků přechází ve vývoz, jenž dosahuje znenáhla hloubky 2— 6 metrů. Cesta ta ústí při jihozápadní straně na hradisko.

Podobných ohrad nalézá se po vlastech našich hojně; jsou ponejvíce ukryty hluboko v horách lesy porostlých, ne snadno přístupných.

Nejvíce ovšem nalézá se jich tam, kde se ubíraly hlavní proudy lidstva, hlavně kde se daly časté vpády nepřátel do země, tedy