Předchozí 0436 Následující
str. 420

Drama „Der bairische Hiesel" známe z dvou textů velmi sobě podobných; jeden jo otištěn v Schlossarových „Deutsche Volksschau-spiele. In Steiermark gesammelt" II., 200; druhý na str. 195 nn. sbírky her dolnorakouskeho loutkáře „Deutsche Puppenspiele", vydané od Kralika a Wintra.

Hiesel dle této hry je původně pouze pytlákem; zamiloval si svobodný tento stav a nedal by jej za místo vrchního lesmistra pro Horní a Dolní Bavorsko, které mu nabídl kurfiřt. Druhové jsou mu tak slepě oddáni, jako loupežníci Schiilerovi Moorovi. Monolog Hieslův nám zjevuje historii jeho života: lidé nechtí mu dopřáti svobody, štvou ho a proto chce se státi loupežníkem a nechce šetřiti ani dítěte nevinného. Podoba s Moorem je dokonalá, když peskuje své druhy, které přistihl při hrubé neopatrnosti,3) a hrozí jim, že je opustí. Do lesa přichází Kašpárek, aby chytil Hiesla a vydělal si tím vypsanou odměnu, ale Hiesel ho poleká a najme ho pak za člena tlupy, k čemuž se Kašpárek zavazuje komickou přísahou, dostav jméno Hans Steigimsack. Kašpárek postaven pak na stráž, a proti svému zvyku nespí, nýbrž zastřelí fojta zemského. Hiesel mstí pak na vrchním sedláky, které tento dal zavříti, tím, že ho dá zastřeliti. Kašpárka vyšle, aby v hostinci v O3terzelli objednal oběd pro loupežníky. Stane se. Sklepnice je však prozradí poručíkovi, ten loupežníky přepadne a zajme, neboť nemají prachu ani olova.

V žaláři zpívají epickou píseň o svém osudu, ubezpečujíce se iívou věrností vzájemnou, jen Kašpárek ruší tuto náladu. Poslední jednání ukazuje nám soudce „bannrichter", jenž vyřluie soud Hiesel s díky přijímá rozsudek, že má býti všit do kravské kůže a kolem lámán. I Kašpárek podroben výslechu, ale vyvázne s lehkým trestem.

Srovnáme-li s tímto dramatem následující kus ve sbírce Kralika a Wintera, nazvaný „Hans Pückler, genannt Schinderhannes", shledáváme, že tato bra je vlastně totožná s onou jen s malými odchylkami. Vidíme z toho, jak spisovatelé takových her často pracovali: na kostru známého již kusu navlékali novou látku s malými nebo většími změnami. Pro každý druh dramat, jako rytířské, kouzelné atd., byl jakýsi typ pohotově, pro drama loupežnické Hiesel nám může reprae-sentovati tento typ. 4)

(Dokončení.)


3) V kuse „Schinderhannes", který jo skoro totožný s Hieslem, hrozí vůdce proto, že jeden loupežník zavraždil spícího žida: Moor a Schufterle!
4) Srovnání těchto dvou dramat a obou variant Hiesla provedl K. M. Werner v Anzeiger für dtsch. Alterthum XIII., 80—89.

Předchozí   Následující