u loutkáře mírnější, než byl ve skutečnosti: má býti pouze čtyřmi voly roztrhán.

0 souvislosti velmi blízké nelze tedy pochybovati a zbývá jert otázka, kterak se látka dostala do cech a zde tak houževnatě se udržela, a jak vyložiti odchylky dramatu od historie.

Vhodná bývá v takovém případě myšlénka na pramen německý, avšak nenalezl jsem nic podobného. Ani titule připomínajícího naši hru nenalezl jsem v celém repertoáru lidového divadla, který sestavil Richard Maria Werner ve svém díle „Das Laufner Schifferspiel vom Don Juan". Yzpomínáme-li si pouze na jméno Hermannstadt, pak slibuje nám něco příbuzného loutková hra, otištěná v Englových .Deutsche Puppenspiele" ve sv. V.; jest to „Auřrascheck und Ju-ratschek oder die Räuber in Siebenbürgen".

1 zde loupežníci jsou nepřátelé měšťanů, Autrascheck dává svým druhům nové heslo „Tschuhey", a pak celý skoro kus se vyplňuje žárlivostí Hanswursta na Autraschka, který mu hrozí svým „schandkar'. Juratschek Autraschka prozradí, ale zastřelí ho sám, aby ho zachránil před rukama katovýma.

Jsou zde malé podoby, nové heslo odpovídá zapřísahání, jest tu zrada, slovanský kolorit, jako v českém dramatě místo rumunskéhor ale přece jen jsme sklamáni ve svém očekávání, vztahy obou těchto kusů jsou sotva znatelné; jestliže se přece zakládají na podobných předlohách, pak zpracovatel německý měnil k nepoznání. Proto bych si přece netroufal říci, že německý původ je vyloučen; vždyť máme pouhé zbytky z bohatého repertoáru kočujících herců v minulém. století; možná, že se německý kus o této látce ještě nalezne, anebo že sice byl, ale ztratil se na dobro. Jisto jest, že básaíku mima Sedmihradsko zvláště německé spisy látku sprostředkovaly; tak hned roku 1785 vyšel v Sibini spisek: „Horia und Gloska, Oberhaupt und Raťhgeber der Aufrührer in Siebenbürgen. Physiognomische Skizze,-historisch und charakteristisch nebst der Geschichte diesas Aufruhrs". Zde jest látka již jaksi pro básníka upravena; mělať německá fysio-gnomika vždy poměr velmi blízký k poesii. Látka zajímala hlavně-v době, kdy byla aktuální, original kusu našeho byl by tedy povstal zajisté v době této, a byl asi po nějaký čas provozován od ředitele, sensace milovnéhó. Jelikož však právě v té době také české jeviště pod aegidou josefínské svobody těšilo se krátkému rozkvětu, byl kus záhy přeložen do češtiny, a jest také možno, že byl složen přímo pro divadlo české dle oněch zpráv.

Ale proč tento německý nebo český básník učinil z vůdců vzpoury pouhé loupežníky ? Tuto věc vykládá doba, ve které ku& vzDikl.

„V letech třicátých," praví Jaroslav Vrchlický na str. 48 svých Studií a podobizen', „byl loupežník osobou daleko zajímavější než