Předchozí 0432 Následující
str. 416

Horia a Gloska.

Studie o lidovém divadle

Napsal Dr. Arnošt Kraus.

Během letošních prázdnin 1) vyskytl se jednou v novinách telegram, že rumunský lid v Sedmihradsku se bouří a to v těch kraiinách, kde vypukla před sto lety vzpoura Horie a Glosky. Nebylo asi málo těch, kteří slyšeli tato dvě jména poprvé jako jména historická, ač jim byla dávno dobře známa — z dětských vzpomínek na hry loutkové.

Ve sbírce „Komedií a her" Matěje Kopeckého na stránce 198 prsního svazku čteme čtyřaktové drama nazvané „Horia a G-loska aneb zapálení Hermannstadtu", jehož obsah jest tento.

G-loska a Harum, loupežníci, sedí spolu a stěžují si na svůj osud, který je zbavil společnosti lidské, a doufají jen, že bratr Horia jim přinese „svobodný list", který dle slov Gloskových má působiti, „aby zase srbskými pány a zemany slouti mohli".

Ze slov Harumových vysvítá, že doufají též v navrácení statků svých; bližšího se o těchto nárocích a žádostech ničeho nedozvídáme. ,*>

Horia vrací se s radostnou zvěstí, že má svobodný list, že mu jej ochotně vydali. Přece musí ještě jednou do města, ale když mu to pak nedají hned, zapálí prý Hermannstadt na čtyřech stranách. Harum jde to oznámiti soudruhům, zatím Horia, zapřísahav dříve Glosku, aby mlčel, svěří mu, že lhal, že ho hrdě odbyli, a že list byl falešný. Dostal jej prý od nějakého úředníka, jemuž zaplatil penězi vzatými zavražděnému židovi. Mezi tímto hovorem zabloudil k nim krejčí Kašpárek, a Horia přijímá ho do loupežnického sboru.

Jednání druhé začíná zpěvem ponocného v Hermannstadtě, pak přijdou loupežníci a zapálí město; hned po té však Harum se sám udává a prozrazuje ostatní.

V jednání třetím prozpěvuje si Horia o své slávě, Kašpárek zpěv jeho paroduje. Obávajíce se nějaké zrady od pohřešovaného Haruma, postaví loupežníci Kašpárka na stráž; ten je nejdříve zby-tečně poplaší, volaje „berdo í* a když mu to zakázali, usne, a loupežníci jsou chyceni.

Jednání čtvrté odehrává se před soudem. Soudce oznamuje Horiovi a Gloskovi jejich hrozné tresty. Oba uznávajíce spravedlnost jich, přijímají je s radostí, prosíce za své nevinné děti. Kat si je odvádí, a oni si připomínají, že přísahu svou vyplnili. Oo se děje s Kašpárkem, loutkář nepraví.


1) Psáno r. 1892.

Předchozí   Následující