daným na dloahých dnech mistru na den po 14 gr., tovaryšům po 11 gr.; na krátkých dnech mistru za den po 12 gr., tovaryšům po 10 gr. Od udělání 1 kopy latí z dříví domácího 45 gr., od udělání 1 kopy šarholcův z dříví domácího 1 k. 30 gr. — Od pálení uhlí uhlířům od každého sáhá po 7 gr. a jest povinen z každého sáhu .odváděti 4 koše uhlí. Od napálení jednoho vědra kolomasti v lesích J. M. Cis. totiž 1 k. 10 gr. — Cihlářům se platí od udělání tisíce cihel zdicích, sklepových, dlaždiček a prejsů 1 k. 30 gr.; od tisíce háků 1 k. 45 gr., od tisíce cihel osmihranných velkých 4 k.; od vypálení jedné pece cihel, která drží 24.000 více nebo méně, přidává se žita 2 strychy, od vypálení 1 pece vápna, která drží na 60 džberů, platí se 2 k. 30 gr. a přidává se na vypálení pece žito. Tisíc cihel vypálených za 5 k., osmihranných za 12 k., 1 džber vápna za 36 gr. — Tkalcům od dělání plátna: od jedny kopy lněnýho tenkýho plátna 2 k., od 1 kopy žemněnýho 1 k. 30 gr., od 1 kopy pačesnýho 1 k. 30 gr., od 1 kopy tlustýho 1 k., od kopy cvilinku na pytle 2 k. — Běličkám od bílení jedny kopy loket plátna 30 gr., od obrubování téhož plátna k bílení od každé kopy 5 gr. ; však dříví, též kotel pro zahřívání pláten z důchodu se jim zaopatřiti má".

Také poddaní města Poděbrad a městečka Sadska v jistých urburně stanovených povinnostech byli na roven postaveni s poddanými vesnic, ač proti útiskům úředníků panských byli svými výsadami chráněni. Tak Poděbradští (Ur. 1748) platili ze sousedských rolí (1034 str.) ouroku svatojirského a svatohavelského po 28 k. 25 gr., slepic ouročník 102, z pastvin plat někdy 12 k. byl jim darován, z 12 masných krámů po 2 kamenech loje a mimo to, „cokoliv do roka dobytka tepou, povinni byli na zámek poděbradský prodávati droby, totiž játra, plíce, drštky, hlavu" za sjednaný plat — „od sv. Trojice po 8 a od sv. Hromnice po 5 gr."; ale pak to bylo změněno v plat „z hovada po 30 gr. 6 d.u a posléze i z platu sešlo. „Ittem všichni forebníci na předměstí nymburském sou povinni každého roku o vánocích na zámek J. M. Cis. po 1 fůře dříví přivézti, učiní těch fůr 19"; rovněž byli povinni seno s luk voziti. Také „klidívají tíž Poděbradští seno ve voboře za mostem 4 jitra a platí se jim za to, jak jinším poddaným. Jttem sekávají každoročně, když se jim věděti dá, ječmena neb ovsa 6 kop záhonů" za plat obyčejný. Kovněž rybáři poděbradští směli ryby jen v městě prodávati platíce z místa po 4 den. tržného, ale brali 1 str. žita z toho, že museli „na Labi stříž stavovati". 26)