Předchozí 0424 Následující
str. 408

Ještě více povinností k panství měli Sadští, a to kromě platu z rolí sousedských pololetně 80 k. 22 gr. odváděli 4 k. 16 gr. peněz ženních, 139 slepic, 1 kapouna a konali 17 7/8 dne roboty ženní, ale „když robotují, platí se týmž lidem každodenně na den 2 gr." Nejvíce bylo roboty luční, a to společné („všichni spolu povinni byli"), na louce „Wosí (nyní „v husejch") seno svézti do dvora sadského", dále „z louky Kozího hřbetu do řady složiti", dále „klidí louka celou na Kanůvkách (jméno upomíná na kanovníky při kapitole sadské) a svážejí seno také všechno do stodoly tam postavené", rovněž „loukuvKersku... a to seno také svážejí na stáj zvířecí" a posléze z louky Satalické museli seno „svézti do stohu, ano když by toho potřeba byla, mají je i do Prahy svézti a má se jim od každé fůry platiti po 36 gr. míšeňských. 27) Na saáské vinici (přední i zadní), která tu bývala od nepaměti, konali práci robotní jen někteří, hlavně chalupníci sadští, a to z nynějších čísel 70, 74, 90, 95, 169, 181, 249, 252, 254, 272, 278, 336, 383 a 384 po 3, 5,. 6, 8 a 10 dnech, celkem 86 dnů, z kteréhožto počtu byli povinni „na vinici sadské dělati podzelenou jednou v roce 36 dnů, a když lidé tíž robotu činí, povinno jim za jeden každý den fé roboty dva groše míšen, dáti, a když by tu robotu nečinili, nejsou za ni ničímž povinni." 28)

Vedle svrchu uvedených robot zachovala se písemní pamět o některých zvláštních povinnostech lidu poddaného na Poděbradsku. Tak ve vsi Ohotouni byla rychta výsadní bez platu s 3 lány rolí a k ní krčma svobodná s povinností „při tažení ze země dáti 1 kůň zbrojný," kterouž povinnost tamže měl Tomáš Mandlík na dvoře svobodném s kaplí sv. Prokopa. Ye Lhotě Písečné (nyní Pískové) dvůr osvobozený měl za povinnost (r. 1553) „na nařízení a k potřebě 1 střelce s kuší a se zbrojí na zámek odeslati, kde na stravě ostati má," a tamže „Vaněk svobodník sedí na gruntě svobodném a nic


27) Kterak robota luční byla obtížnou pro chudý lid, svědčí, že Martin Horák, servus, jenž dohled míval při robotě, odkázal 50 zl. (26 ledna 1753), že poloviční úrok 1 zl. „lidu chudému při hrabání sena na Kanůvkách rozdělen býti má".
28) Užitek z vinice v XVI. st. 200 věd. ročně sklesl v XVIII. st. na 80 věd,, a proto úřad poděbradský r. 1730 nabízel vinici k nájmu Sadským, kteří prohlásili, že mohou dáti jen 2 k. míš. z 1 kopy záhonů, i žádali spolu za potřebné dříví na plot kolem ní, chtíce platiti pouze 35 kr. za kopu kolův a ostavkův, ale proutí a trní zdarma. Jednání nevedlo k cíli, a tak r. 1747 zrušena byla zadní vinice a roku 1770 p rodní byla opět nabízena Sadským ke koupi za 300 zl. mimo urburní úrok, a když obec nepřijala, byla přední vinice r 1777 rozdělena „na familie", čímž povstala v prostřed města Sadska vos, původně o 20 domcích, k nimž připadla i zadní vinice na měřice rozdělená. Stará pregovna stala se domkem čís 18 a vinařovu» (nyní čísla 177, 178 a 395) byla obci prodána r. 1782 za 60 zl. a 1 zl. 52 kr. činže urburní pro německou š k olu a učitele.

Předchozí   Následující