Předchozí 0422 Následující
str. 406

sich, na polích i lukách, na mlátě, při dělání plotů, došků i cihel, při hotovení příze i plátna.

Dle našeho Urburu (1748) „jedenkaždý sedlák jest povinen darmo napříst ročně 1 '/a štuky, chalupník 1 štuku, podruzi po 7a štuce; kdyby se pak předivo obrodilo a víceji se komu dostalo předení, má se platiti sedlákům i chalupníkům od 1 štuky tenké příze po 8 gr. a od 1 štuky tlusté po 6 gr."25) Od tření konopí a lnu od jednoho svazku platívalo se předešle po 2 gr., od vochlování od jednoho každého obláče po 3 gr.", ale od r. 1672 se neplatilo nic.

Při jiné práci, zvláště „na úkol" (akkordní, od kusu či dle Urburu: „Když se oukolem dělá"), spatřujeme chalupníky, domkáře, podruhy i řemeslníky, jimžto se platilo:

„Od požetí a svázání jednoho záhonu všelikého obilí, když zrůstný neb od větrův a dešťů ležatý jest, po 3 gr.; když ale řídký jest, dle uznání 2 gr. 2 den. aneb po 2 gr. Od posečení a svázání jednoho záhonu též všelikého obilí po 1 gr. Od skládání obilí v stodole na vrstvách denně po 4 gr. 4 d. Od posečení 1 jitra trávy na seno nebo votavu po 5 gr. 5 d. Od sušení a hrabání sena jednoho jitra nebo votavy po 3 gr. Od vyházení 1 řadu hnoje v těch dvořích, kde se nádvorníci nechovají, po 3 den. Od nařezání 100 strychů ře-zanky též v těch dvorech, kde nádvorníci nejsou, 30 gr. Od udělání jedné kopy došků na krov též 1 gr. 3 d. Od udělání jednoho novýho mlatu 1 k. 10 gr. Od hlídání hrachu jedny osobě 35 gr., žita jeden věrtel. — Od udělání 1 sáhu dříví drobnýho k hvozdu a pálení po 5 gr. 5 d. Oi udělání jedné hranice šejtů (= velkých štěpin) pro pivovár, cihelnu a vápenku po 11 gr. 4 d. Od udělání jedné kopy kolův dubových do plotu, též vostavků, po 4 gr. 4 d. Od vbití, též vpletení proutflv 1 kopy, kolův neméně, nasekání sobě proutí, však bez tejnění 12 gr., a když se vostavky postavějí, otejní a trním pokladou od 1 kopy společně i s opletením 35 gr. — Tesařům pod-


25) Na štuku (= 6 přadýnkům = 12 čteníkům, po 10 pásmech, pásmo po 4 nitích a nit = 5 loktům) příze tlusté bralo se 1,5 libry lnu a tenké 1 libra. Zralý len se vytrhal, svázal do snopků, vymlátil, v snopích dal do močidla nebo rozložil na rosu, usušil na slunci nebo v pazdernách, pak se třel na vohýbačce a vytíral na trdlici, vochloval na vochlici (vochle řídká, hustá a ježek, tento hlavně na kouopí), ze lnu pazdeří zbaveného vázaly se žemničky či panenky, jichž 12 činilo obláč (oblouč), len naditý na kužel a ten nastrčený na přeslioi předl se u nás na k o-louratě a v Zálabí též na v ř e t ý n k u, a příze se svíjela s vřetene na moták. Koudel se kraclovala dvěma hrebínky a byla přední či hrubá a zadní či pěkná, tak zv. p a č i s k a, ze ktere'zto poslední zhotovená příze byla k dělání plátna pačesného a z oné plátna hrubého či pytlového; z příze lněné hotovilo se plátno tenké a žemněné. Bílení plátna obstarávaly běličky na bělidlech. — R. 1755 vybízela vrchnost Sadské, ,,aby se na hospodářství samotné nespoléhali, nýbrž také předli a jiné živnosti provozovali, k čemuž sobě len od úřadu po 8—9 kr. libru pro sebe koupiti mohou,"

Předchozí   Následující