str. 398
Pokud se stavby a úpravy stodoly týče, připomenouti jest přede • všito, že bývaly do nedávná stodoly úplně nebo jen na skrovnou část {robové pilíře) dřevěné, ale už za stará stavěny velmi bytelně. Sloupy, na nicbž spočívá krov. spojoval vždy na metr a výše mocný věnec roubení, jemuž říkali „podruh"; nad ním teprve začíná prkenné [ ěření. Při zařízení takovém nemohlo se ani stavení hodně sestárlé při největším obtěžkání obilím rozviklati a poddati. Na stodolách zvláště velkých nahrazovali sloupy záhy zděnými pilíři.
části stodoly jsou: mlat uprostřed, na našem vzoru 5 m ši-široký, 10 m dlouhý, a dvě perný (na chalupách a menších statcích častěji jediná), na témž vzoru 65 m široké a stejně dlouhé jako mlat.
Mlaty si hospodáři sami upěcbovali ze hlíny, do peren dávali někde, aby obilí ležíc na pouhé zemi neplesnivělo, půválkovou podlahu, někde prostě nastlali „březí" nebo „hívin" (ratolesti dřezové a jívové).
Dřevo, jež dělí pernu od mlatu, zapuštěné v sloupech asi po rozkrok, sluje záteú. Mezeru pod ním vyplňují prkna nebo i samá dřeva.
Půdě na stodole (patru) říkají na Chodsku v o d r. Je-li ještě jedno přepažení nad vodrem, to sluje h a m b a 1 k a.
Perný i vodr i bambalka jsou především skladišti sváženého obilí, později i píce a slámy.
Tolik o stodole, a tím bychom byli v celku se staveními na dvoře i při chalupě hotovi, zbývá však ještě zvlášť obšírněji si všimnouti některých jednotlivostí a částí na nich.
(Pokračování.)