po spravování dlouhou mocnou závorou z domu nebo i přímo ze sence í Byl na to zvláštní otvor v rohu ve zdi, jímž se závora prondavala. Myslíme i dle jiných obyčejů, vztahujících se k mařtali, že se tak nebáli ani zlodějů, nýbrž spíše „čarodenic" a kouzelníkův a vůbec zlých lidí, kteří prý by mohli dobytku, dostali-li by se k němu, „hu-dělat". To bývalo na dvorech i v chalupách.

Co do velikosti stará mařtal na celém dvoře má doklad ve vzoru na našem dvoře se srubem. Tato mařtal jest 8 m široká, 10 m dlouhá.

V každé mařtali mívají velkou truhlu na řezanku, jíž říkají na Chodsku míchárna nebo také stírka.

Postupujíce dále v téže řadě stavení přicházíme obyčejně k o v č í n u, ř ez árně či řezajně (též rezárna), kde řezanku řežou, a naposled ke kolně. Na menších statcích a při chalupách ovčína ani zvláštní re-zárny nemají. Chalupník a i „podsedek", 6) má-li nějakou tu ovčičku, snadno je zavře, co jich má, do skrovného chlívka ve skupině chlévů na drobný dobytek. A řezanku řežou v stodůlce a kde je! Kolna však nescházívá ani na chalupách. (Srv. obrázek Chalupa z Postřekova, C. L. II. 2.). Kolna nemívá zhusta žádných vrat a nebývá z předu ani zapeřena. Aby se tudy do ní v zimě neprášilo, zatarasují někteří část otvoru do ní hranicí dříví.

Půdy všech těchto prostor jsou na statku skladišti píce, slámy, plev a tomu pod.

Také nic zvláštního není poznamenati o chlívcích na drobná zvířata, leda to, že je už staří hospodáři nejraději staví všecky do-jedné skupiny přes dvůr naproti senci nebo vůbec někam, aby byly před zloději na očích. (Srv. obrázek Chalupy z Po3třekova a půdorys dvora se srubem z Ůjezda.)

Zbývá nám poslední, obyčejně osamotnělé stavení na statku chodském, stodola.

Nejraději stavívali Chodové, a to už staří, stodoly, jak na ná-rysech nejobyčejnějších půdorysů znázorněno (č. L. II. seš. 1.), na konci dvořiště do polí, na přič, takže jednak výhodně s té strany stodola dvůr zavírá, jakož i — stojíc vraty přímo proti brance — snadný vjezd poskytuje. Krom toho stojí tu povýš, je v suchu.

Někde se také od této pravidelnosti odchylovali (Postřekov), ale zdá se, že tu nebylo vyhnutí, jelikož širší stráň za humny snáší vodu do dvorů, a kdyby stodola statek zavírala, neměla by na takovém místě sucha. Tu tedy stavěny stodoly též o samotě a na konci dvora, ale ještě v přímém směru se staveními hlavními. Statek je pak v zadu otevřen a po cestě z polí může protékati v čas dešťů voda, aniž dosahuje ke stodole.