Při postavení všech těch věcí hledí se, aby bylo ve středu volno. Kusy nižší a skladnější, zvláště které se jen jednou za čas potřebují (mědlice, počísadla) dávají se až „pod ve j-střeš í" — díl punebí nad „vodvedením". Menší věci, jako jsou srpy, kosy („sklepnuté", t. j. bez kosišťat), hrábě, kosišťata o sobě, války na cepy, „hřebeny1* na „drhnutí" lnu, drkačky dětí a jiné podobné drobotiny zastrkují se „za leměz", t. j. na krokve do štěrbin mezi jednotlivými latmi pod krytbou.

O stavbě punebí bude ještě později zmínka při řeči o krovech.

Jiné, pro domácnost neméně důležité místnosti jsou sklepy v obecném slova smyslu.

Zvláštní svérázný „sklep" chodský už popsán. Zbývá dodati něco o „lochu", vlastně o starodávné „jámě" a o „pinvici."

Přednosti zvláštního chodského sklepa, na Chodsku před lety velmi oblíbeného (zvláště že do něho v zimě nepronikal mráz a v létá úpal slunečný i že byl snadnější přístup do něho), samy sebou odnímaly obyčejným sklepům, pokud se stavěly, důležitosti a tím i důkladnosti. Kdo měl „sklep", měl se jen starati, aby bylo ještě zemáky kam uschovati a na to jediné nebylo třeba žádných nákladných klenutí ani zdí, postačila „jáma", původně skutečná jáma, ve tvrdé-zemi vykopaná a půválky, mezi nimiž nechán otvor pro poklop, přikrytá, později i půválky vyroubená a nejpozději — když už přestávaly „sklepy" zvláštní — obšírněji kopaná a zděná i klenutá.

Tato poslední změna zatlačila asi i domácí název a přilákala cizí „loch". Ale sem tam mají přece ještě také „jámu": někde skutečnou, někde zůstal jenom název.

Tyto sklepy v obecném slova smyslu kopávány pod komorou, pod sklepem, druhdy i pod send, po případě i mimo stavení (v nějaké stráni při chalupě atd).

Šikmá chodba do lochu se schody nazývá se podnos šíje. Ale všecky lochy a zejména starší jámy nemívaly šíjí. Někde, zvláště v chalupách, mívali jámy mělké, takže nebylo schodů hrubě ani třeba

Ženské odklopily prostě poklop a rukama se o okraj opírajíce jen se do jámy spustily. Tak to bylo zejména, kde byla jáma pod komorou nebo pod sencí. Za namáhavé sestupování byla tu ta přednost, že když nebylo prostranných prostorů pod podlahou, světnice od sklepa tak nechladla a sklep sám byl bezpečný proti mrazům i proti zlodějům.

Pinvice a pinvičky byly jenom na některých statcích. Myslíme-dle toho jakož i dle původu názvu, že pinvice stavěny asi hlavně na rozkaz pánů v dávných dobách, kdy musel rychtář prodávati na vsi jejich pivo, a to že stavěny tedy původně opravda jen na pivo. Ačkoliv možná i dost, že už svobodní Chodové, v lepších časích, za týmž účelem stavěli pinvičky pro sebe!